Seigering (z němčiny Seigern - oddělit ) - v neželezné metalurgii proces dělení slitiny na její součásti.
Seigerizace je založena na rozdílu teplot tavení jednotlivých součástí slitiny. Protože teplota každého prvku je jiná, při pomalém zahřívání slitiny se z ní nejprve taví kovy a směsi s nižšími teplotami tání.
S rostoucí teplotou se roztaví více žáruvzdorných prvků atd.
Pro zeigerování se používají dozvukové pece se šikmým topeništěm.
Příklad: tavitelnější kov , např. olovo , se uvolňuje při teplotách nad 327 °C a žáruvzdorný, např. měď nebo stříbro , při této teplotě zůstávají v pevném stavu.