| Batolit Zerenda | |
|---|---|
| Stát | |
Batolit Zerenda se nachází v severním Kazachstánu , na masivu Kokchetav . V půdorysu má batolit nepravidelný tvar: těleso je protáhlé v šířkovém směru, jeho délka je asi 160 km a šířka asi 80 km. Jeho rozloha přesahuje 12 000 km².
Podle geofyzikálních údajů má batolit zploštělý tvar s hloubkami spodních hran od 5 do 16 km a spodní hranice je fixována na úrovni povrchu Konrad (~16 km). Geologická stavba plutonu Zerenda je velmi složitá: existují čtyři fáze intruze. V první fázi vznikly diority a melanokratické granitoidy ; ve druhém - porfyrické granodiority a žuly . Ve třetí fázi vznikly leukokratické biotitové a biotiticko- hornblendové žuly. Drobná tělesa plagioklasových leukogranitů a granit-aplity patří do čtvrté fáze. V konečné fázi se vytvořila hrázová řada reprezentovaná žulovými porfyry, granodioritovými porfyry, granofyry, mikrodiority a diabasovými porfyry . Hostitelskými horninami jsou metamorfované horniny amfibolitové facie, především ruly , s nimiž mají žuly místy pozvolné přechody. Ale spolu s tím existují jasné rušivé kontakty a v některých případech také granitoidy pronikly do hornin zelené břidlice facies . Poloha masivu, jeho prototektonika a vztahy s hostitelskými horninami zdůrazňují jeho genetickou souvislost s hostitelskými metamorfovanými horninami. Podle O. M. Rozena a F. A. Letnikova vznikl batolit na místě obrovského rulového dómu prekambria s amplitudou zdvihu několika kilometrů.
K-Ar data rušivých hornin se pohybují od 430 do 450 Ma, což naznačuje, že žuly plutonu Zerenda vznikly v pozdním ordoviku . Bylo získáno datování Rb-Sr pro porfyrické středně hrubozrnné žuly třetí fáze, stáří 448±9 Ma. batolitu došlo před 439–457 mil. let, což odpovídá konci karadokienu středního ordoviku a ašgilienu runu ordoviku.