Zimna, Marlena

Marlena Zimná
Marlena Zimná
Jméno při narození Marlena Zimná
Datum narození 28. října 1969( 1969-10-28 )
Místo narození
Datum úmrtí 19. března 2016( 2016-03-19 ) (46 let)
Místo smrti
občanství (občanství)
obsazení "Vysotskovologist", spisovatel, překladatel , novinář , muzejní pracovník , tvůrce Muzea Vladimíra Vysockého v Polsku
Roky kreativity od 90. let 20. století
Žánr literatura faktu
Jazyk děl polština

Marlena Zimna ( polsky Marlena Zimna ; 28. října 1969 , Koszalin  - 19. března 2016 [1] , Koszalin ) je známá polská "vysotskoved", spisovatelka, překladatelka, novinářka, tvůrkyně Muzea Vladimíra Vysockého v Polsku .

Stručný životopis

Už ve škole se Marlena začala učit rusky, k čemuž ji přiměla její matka, Němka podle národnosti.

Vášeň pro Vysockého dílo začala ve 14 letech – nikoli však písněmi, ale jeho básněmi, když dívka na stole našla čerstvé číslo časopisu Literatura ve světě, které koupila její matka (1984, č. 10), na jehož obalu byl vyobrazen mladý muž s kytarou.

V roce 1987 absolvovala gymnázium a po vítězství na mezinárodní olympiádě v ruském jazyce v Moskvě vstoupila na filologickou fakultu Moskevské státní univerzity. M. V. Lomonosov . Tam po absolvování postgraduálního studia obhájila diplomovou práci na získání akademického titulu kandidáta filologických věd s názvem „Cesty vývoje ruské autorské písně v 50.–90. letech“ [2] .

Během studií v Moskvě Marlena navštívila místa spojená s Vysockim; a také se setkal s lidmi, kteří ho znali a pamatovali si ho, včetně básníkovy matky a druhé manželky - Ljudmily Abramové .

Vědecké a sociální úspěchy

Po návratu do vlasti vytvořila v roce 1994 ve svém bytě muzeum Vladimíra Vysockého [3] , ve kterém shromáždila více než 15 000 exponátů z různých zemí [4] , přičemž zásadně uvolnila vstup s vysvětlením - „ Byl bych stydět se před Voloďou “ .

Realizovala projekt překladů básní Vladimíra Semjonoviče do 157 jazyků za účasti 62 básníků a překladatelů z 26 zemí [5] (včetně sebe působící jako překladatelka) [6] , napsala a vydala řadu článků a několik knih. o Vysotském [7] . Ve čtvrté etapě tohoto projektu pokračovali účastníci po její smrti.

V roce 2000, na výročí Vysockého smrti, uspořádala v Koszalinu koncert za účasti polských herců, který byl uveden v celostátní televizi. Prostředky na její pořádání byly honoráře z knih, dále prostředky z prodeje osobních věcí.

Kromě toho byla Marlena organizátorkou festivalu dokumentárních filmů Koszalin o Vladimíru Vysotském (od roku 2003); a také uspořádal 13 festivalů (přičemž oslovoval publikum v polštině, ruštině a angličtině); založil Vysockij institut [8] .

V důsledku výzkumu Marleny Zimny ​​byly v archivech Francie, Japonska, Bulharska a Polska nalezeny vzácné nahrávky rozhovorů a vystoupení Vysockého s jeho účastí. Pani Zimna zjistil, že kromě Vysockého záznamu tří písní v leningradské televizi z 16. dubna 1980, který byl považován za poslední natáčení, existují ještě dvě videa - polská divadelní kronika z 26. května a japonská střelba na Tagance, natočená na začátku července 1980. Vedla také vyšetřování okolností smrti básníka [9] .

Marlena Zimna zemřela 19. března 2016 ve věku 47 let na rakovinu.

Podle syna Vladimíra Vysockého, Nikity , Marlena Zimna významně přispěla k popularizaci básníkova díla v mnoha zemích světa.

Bibliografie

Knihy o Vysotském

v Rusku v polštině

Články o Vysotském

Překlady

Ocenění

Paměť

Poznámky

  1. ↑ Dr Marlena Zimna: Nekrologi  (polsky) . Archivováno z originálu 20. března 2017. Staženo 19. března 2017.
  2. ↑ Literární kritika na prahu 21. století: Materiály stážisty. vědecký conf., (MSU, květen 1997) / Redakční rada: P. A. Nikolaev (odpovědný redaktor) a další - Moskva: Randevu-AM, 1998
  3. ↑ Studentské vysotskovedenie // Kulagin A. Vysockij a další: Sborník článků. Moskva: Dobročinná nadace Vladimíra Vysockého, 2002
  4. ↑ Viktor Shutkevich. "Komu - Courchevel a komu - Koszalin" // "Rossiyskaya Gazeta" ze dne 14. ledna 2005 . Získáno 9. května 2017. Archivováno z originálu dne 20. října 2016.
  5. ↑ Mezinárodní poetický projekt: Vysockij v nových překladech http://www.wysotsky.com/koszalin/12-03.htm Archivováno 19. října 2016 na Wayback Machine
  6. ↑ Bednarczyk A. Sémantika básnických obrazů a pragmatika překladu (podle polské verze Rajských jablek V. Vysockého) // Respectus philologicus, 2002, 2(7) . Datum přístupu: 13. května 2017. Archivováno z originálu 2. května 2017.
  7. ↑ Mark Tsybulsky. "Bez kontaktu s fakty." Recenze knihy Marleny Zimny ​​"Vysockij - dvě nebo tři věci, které o něm vím"
  8. ↑ Kipnes L. V., Genkin A. L. Ze zkušeností veřejné diplomacie: Polsko v životě a díle B. Okudžavy a V. Vysockého // Teorie a praxe služby: ekonomika, sociální sféra, technologie, č. 4 (22), 2014 . Získáno 13. května 2017. Archivováno z originálu dne 26. března 2020.
  9. ↑ banshur69. Marlena Zimná. Zůstat s učitelem . banshur69 (22. dubna 2016). Získáno 19. března 2017. Archivováno z originálu 6. března 2017.
  10. ↑ Dny paměti Marleny Zimny ​​a Vladimira Vysockého „Kdo vzlétl navždy“ https://gorodzovet.ru/ev/vladimir/4849647/ Archivováno 22. února 2017 na Wayback Machine

Odkazy