Pokyny pro přepis zeměpisných názvů Běloruské republiky písmeny latinské abecedy

Pokyny pro přepis běloruských zeměpisných názvů latinkou  jsou oficiálním standardem pro přepis běloruských zeměpisných názvů.

Stav

Instrukce byla přijata na základě usnesení Běloruského státního výboru pro územní zdroje, geodézii a kartografii (2000-11-23). Oficiální název dokumentu: rus. „Pokyny pro přepis zeměpisných názvů Běloruské republiky písmeny latinské abecedy“ . Tento dokument byl zveřejněn v Národním registru soudních aktů Běloruské republiky (vydání č. 3, 2001-01-11).

Jak bylo uvedeno v tisku, tento dokument s pokyny byl od října 2006 [1] doporučován pro použití v Pracovní skupině OSN pro romanizační systémy – skupině expertů na zeměpisná jména (UNGEGN).

Systém byl upraven 11. června 2007, aby byl v souladu s doporučeními WGRS OSN, která doporučují vyhnout se pokud možno použití digrafů , a přijat OSN ve verzi 3.0 ve zprávě o romanizaci ze 17. března 2008. [2] V roce 2007 vedla úprava ke standardu transliterace co nejblíže běloruské latině .

V roce 2012 byl tento systém doporučen jako mezinárodní systém pro romanizaci zeměpisných názvů Běloruska [3] .

Pokyn nahrazuje předchozí ustanovení a zavádí pravidla v běloruských zeměpisných názvech , která jsou povinná na území Běloruské republiky , při výrobě kartografického a jiného zboží určeného pro mezinárodní použití.

Pravidla romanizace

cyrilice latinský Příklady
A a A a Arshanskі — Aršanski
B b Bb Bešankovičy - Biešankovičy
dovnitř Vv Vicebsk — Vicebsk
G g H h Gomel - Homieĺ, Gauja - Haŭja
D d D d Dobrus
Její Je to (*) Yelsk - Jeĺsk, Babajedava - Babajedava
tj (**) Vencavichy - Viencavičy
Její Jojo (*) Yody - Jody, Verab'evitchy - Vierabjovičy
io (**) Mera - Miory
F Ž Ž Zhodzishki - Žodziski
W h Zz Zelva - Zeĺva
já i já i Ivanava - Ivanava, Іўе - Iŭje
čt Jj Lahojsk — Lahojsk
K to K k Kolo – Kruhlaje
L l l l Loshytsa - Lošyca, Luban - Liubań
Mm M m Mahiliou – Mahilioŭ
N n N n Nyasvizh — Niasviz
OH oh O o Orsha
P p Pp Pastavy - Pastavy
R p R r Rahačoŭ - Rahačoŭ
C s S s Smargon - Smarhoń
T t T t Talachyn - Talacyn
U u U u Uzda
Ў ў U u Sharkashchyna - Šarkaŭščyna
f f F f Fanipal - Fanipak
x x Chch Chocimsk — Chocimsk
C c c c Tsemny Les – Ciomny Lies
h h Č č Chavusy - Čavusy
W w Š š Šumilina - Šumilina
s s Y y Chyhirynka
b b ( ostřejší nad předchozí souhláskou) Cherven - Červień, Druc - Druć

(зь → ź, л → ĺ, н → ń, ш → ś, ць → ć)

uh uh e e Chachersk - Čačersk
ty jo ju ju (*) Yukhnaka - Juchnaŭka, Gayutsіna - Hajucina
iu(**) Tsyurli - Ciurli, Lyubonichy - Liubonicy
jsem Ja ja (*) Yamnae - Jamnaje, Bayary - Bajary
IA (**) Valjarjany - Valiarjany, Viazynka - Viazynka
' (nepřepsáno)

* Na začátku slova, po samohláskách, apostrof, měkké znaménko a ў.

** Po souhláskách.

Viz také

Odkazy

Poznámky

  1. Devátá konference Organizace spojených národů o standardizaci zeměpisných názvů (PDF)  (odkaz není k dispozici) . Státní výbor pro majetek Běloruské republiky (10. července 2007). Archivováno z originálu 24. srpna 2009.
  2. Zpráva o aktuálním stavu Romanizačních systémů Organizace spojených národů pro zeměpisné názvy: Sestavila Pracovní skupina UNGEGN pro Romanizační systémy Verze 2.2 (PDF)  (odkaz není k dispozici) . Ústav estonského jazyka (leden 2003). Archivováno z originálu 27. září 2007.
  3. Skupina expertů Organizace spojených národů na zeměpisná jména (UNGEGN): Working Group on Romanization Systems Resolution X/6 (2012), Romanization of Běloruských zeměpisných jmen . Ústav estonského jazyka (2012). Datum přístupu: 16. ledna 2016. Archivováno z originálu 4. března 2016.