Isaenkov, Ivan Frolovič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. února 2021; kontroly vyžadují 4 úpravy .| Ivan Frolovič Isaenkov | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum narození | 8. března 1898 | |||||||||
| Místo narození | vesnice Malye Ermaki, Ugransky okres , Smolensk region | |||||||||
| Datum úmrtí | 1993 | |||||||||
| Afiliace | SSSR | |||||||||
| Roky služby | 1919 - 1953 | |||||||||
| Hodnost |
generálmajor |
|||||||||
| Bitvy/války |
Ruská občanská válka , Velká vlastenecká válka |
|||||||||
| Ocenění a ceny |
|
|||||||||
Ivan Frolovič Isaenkov ( 8. března 1898 - 1993 ) - sovětský generálmajor spravedlnosti, účastník občanské a Velké vlastenecké války.
Životopis
Ivan Frolovič Isaenkov se narodil 8. března 1898 ve vesnici Malyye Ermaki (nyní Ugransky okres Smolenské oblasti ). 24. dubna 1919 byl povolán do služby v Dělnicko-rolnické Rudé armádě .
Od srpna 1940 působil Isaenkov jako předseda vojenského tribunálu Leningradského vojenského okruhu . Na tomto postu zůstal i během Velké vlastenecké války, kdy byl okres přeměněn na Leningradskou frontu . Po celou dobu blokády Leningradu zůstával v obleženém městě, v podmínkách, kdy štáb tribunálu, doprovod a další jednotky trpěly vyčerpáním a zimou, zajišťovaly nepřetržitou práci frontového tribunálu a byly mu podřízeny v různých fázích nepřátelství od r. 40 až 75 tribunálů vojenských jednotek, útvarů a institucí. Ještě v prvních měsících války, 30. července 1941 , Isaenkov stanovil lhůtu pro projednání trestního případu - až 3 dny od data přijetí tribunálem, včetně zde výkonu trestu.
Frontovému tribunálu přitom byly ve válečných letech podřízeny městské a okresní lidové soudy, také přeměněné na tribunály. V podmínkách vojenské situace a brutální blokády Leningradu stanovil Vojenský tribunál Leningradské fronty i funkce soudu druhé instance - právě jemu patřily funkce ověřování rozsudků a rozhodnutí nižších soudů. Na podzim 1942 byly funkce druhé instance převedeny na městský soud, který však až do konce války právně podléhal tribunálu vedenému Isaenkovem.
Opakovaně předsedal procesům proti německým válečným zločincům a jejich komplicům z řad sovětských občanů, včetně těch, kteří byli obviněni ze spáchání brutálních násilných činů proti válečným zajatcům a civilistům. Zejména Isaenkov byl předsedou Novgorodského procesu v roce 1947 [1] . V čele tribunálu Leningradského vojenského okruhu pokračoval i v poválečných letech, kdy vojenská justice přešla na mírový štáb.
V březnu 1949 byl Isaenkov převelen do Moskvy na post vedoucího Hlavního ředitelství vojenských tribunálů ozbrojených sil SSSR, tuto funkci zastával až do listopadu 1950 . V prosinci 1953 byl převelen do zálohy. Zemřel v roce 1993 .
Ocenění
- Leninův řád ( 21. února 1945 );
- 3 řády rudého praporu ( 21. února 1944, 3. listopadu 1944, 20. června 1949 );
- Řád Kutuzova 2. třídy ( 29. června 1945 );
- Řád vlastenecké války 1. třídy ( 5. října 1944 );
- Řád rudé hvězdy ( 10. února 1943 );
- Medaile "Za obranu Leningradu" a další medaile.
Poznámky
- ↑ Astashkin D. Yu., Kozlov S. A. Ano, budete souzeni: rekonstrukce procesu s nacistickými válečnými zločinci v Novgorodu Archivní kopie z 25. února 2021 na Wayback Machine . - Velký Novgorod: B.I., 2019. - S. 129.
Odkazy
- O soudu. // Oficiální stránky vojenského soudu 1. západního okruhu.
- Stručná historie vzniku, formování a vývoje Leningradského okresního vojenského soudu .
- Servisní evidenční karta . Portál "Paměť lidu".