Kazanský, Nikolaj Ivanovič

Nikolaj Ivanovič Kazanský
Narození 1886( 1886 )
Smrt 1959( 1959 )
Vzdělání
Ocenění Řád rudého praporu práce Medaile „Za vojenské zásluhy“

Kazansky Nikolaj Ivanovič (1886-1959) - sovětský a ruský specialista v oblasti lodní architektury, vedoucí oddělení III Ústředního konstrukčního úřadu pro speciální stavbu lodí (TsKBS), který se zabýval návrhem a konstrukcí ponorek v Soyuzverf asociační systém SSSR.

Životopis

N. I. Kazansky se narodil v rodině kněze . V roce 1906 vstoupil do Petrohradského polytechnického institutu na oddělení stavby lodí. Během studií na ústavu získal v roce 1915 hodnost podporučíka.

Po absolvování lodního oddělení Polytechnického institutu 22. března 1916 obdržel hodnost poručíka v admirality a sloužil u námořnictva až do roku 1917. V letech 1916-1925. Nikolaj Ivanovič byl pozorovatelem stavby ponorek (vedoucí oddělení potápění Technického ředitelství námořních sil (Mortehupr), sloužil v Rudé armádě a od roku 1925 do roku 1930 - v Soyuzverf.

Od 18. ledna 1931 do 19. dubna 1931 byl vedoucím III oddělení Ústředního konstrukčního úřadu pro speciální stavbu lodí (TsKBS), které se zabývalo projektováním a konstrukcí ponorek.

V letech 1930-1934 a v letech 1936-1938. Děkan Fakulty stavby lodí, zástupce ředitele Leningradského institutu stavby lodí (LKI). Nikolaj Ivanovič byl prvním děkanem loďařské fakulty LKI, zástupcem ředitele institutu, profesorem katedry „Struktury trupu“. Jeho kandidaturu na titul profesora podpořili P. F. Papkovich a S. I. Družinin . V roce 1938 N.I. Kazansky odstoupil z LCI „z vlastní vůle“, protože se stal obětí absurdní výpovědi studenta LCI, který váženého profesora obvinil, že „definoval pojem stan z politického hlediska nesprávně“. pohledu." Jako hlavní důkaz student uvedl frázi N.I. Kazanského, kterou vyslovil na přednášce: „Stan je zařízení, které se podle potřeby zatahuje při přepravě poutníků, černochů atd. Politicky bdělý student po citaci profesora zakončil prezentaci krátkou otázkou: „Co to je?“.

Literatura