Calpurnius (básník)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 28. října 2017; kontroly vyžadují 8 úprav .
Calpurnius
Datum narození neznámý
Místo narození
Datum úmrtí neznámý
občanství (občanství)
obsazení básník , spisovatel
Jazyk děl latinský

Calpurnius Siculus (Calpurnius Siculus) – římský básník 1. století před naším letopočtem. (přesná data neznámá). Rozkvět tvůrčí činnosti Calpurnia je obvykle spojován s vládou císaře Nerona .

Jméno Calpurnia je spojeno s 11 eklogami nebo idylami (bukolickými), které se pod jeho jménem dochovaly v několika rukopisech. Prvních sedm, stylově blízkých Virgilovi , ve skutečnosti napsal Calpurnius. Poslední čtyři, jak bylo později zjištěno, patří Nemesianovi , básníkovi ze 3. století.

"Eclogues" Calpurnius - dílo z velké části napodobující. „Idyly“ od Theokrita a „Eclogues“ od Virgila jsou autorem používány mimořádně široce. Obecná úroveň soudobé poezie však byla tak vysoká, že si Calpurniovy básně dodnes zachovaly určitý estetický a historický význam. Calpurniovy básně obsahují mnoho lichotek vůči „mladému bohu“ – zřejmě císaři. Básník navíc jako první vnesl do bukoliky didaktický prvek.

Eklogy Calpurnia, počínaje rokem 1471 , byly vydávány poměrně často, obvykle spolu s „Cynegetica“ od Grattia a Nemesiana. Ruský překlad druhé a třetí eklogy je obsažen v Golosovkerově antologii .

Kompletní překlad všech sedmi eklog Calpurnia byl proveden v almanachu „Aristaeus“ v letech 2014-2015. tým pod vědeckým vedením A.V. Podošínová.

Dvě anonymní bukolické básně nalezené v knihovně kláštera Einsiedeln (Švýcarsko) v rukopisu z 10. století obsahově i formálně sousedí s Calpurniovými bukoliky. Obě básně („Einsildenské eklogy“) nejsou zcela zachovány, neboť rukopis je značně poškozen. Ruský překlad proveden v roce 2016.

Zachoval se také anonymní panegyrik o 261 verších (Laus Pisonis), psaný hexametrem, který poprvé vyšel v roce 1527 v edici Ovidiových děl; básník v něm chválí Pisa (hlavu spiknutí z roku 65 proti Neronovi) a vybavuje jeho obraz rysy podobnými charakteristikám, které uvedl Tacitus. O autorství chvalozpěvu byly vyjádřeny různé názory; nejpravděpodobnější je návrh, který je připisuje Calpurniovi; harmonické, ale málo originální verše a přehnaná služebnost byly pro tohoto básníka charakteristické. Je-li tomu tak, pak je se vší pravděpodobností „Chvála Pisovi“ prvním Calpurniovým dílem, napsaným na konci vlády Claudia, protože za Nerona bylo již nemyslitelné vyvyšovat Piso.

Texty a překlady

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie