Kipčakové z Ferghany jsou vyhynulý turkický klan, který dříve žil v údolí Ferghana a přilehlých územích Střední Asie až do 30. let 20. století [1] . V dalších sčítáních byli počítáni jako Uzbekové.
Kipčakové se v 19. století aktivně účastnili palácových převratů v Kokandu a protikokandských povstání. V roce 1845 vlivný kipchakský feudální pán Musulmankulpovýší Khudoyara na kokandský trůn a provdá ho za svou dceru. Zároveň se po odstranění mladého chána z vlády stává regentem. V roce 1852 však Kokand Khan Khudoyar porazil armádu Kipčaků v Bylkyldamu a Kipčakové navždy opustili politickou arénu. Na příkaz Khudoyara byli Kipčakové vyhlazeni. Chánovými jednotkami bylo zabito přes 20 000 Kipchaků [2] . Přeživší uprchli do hor.
Podle statistického průzkumu obyvatel Střední Asie bylo v roce 1924 128 000 Kipčaků, z toho asi 60 000 v údolí Ferghana. [3] . Podle všesvazového sčítání lidu z roku 1926 bylo 33 502 zástupců národnosti Kipchak [4] . A již při sčítání v roce 1939 nebyli Kipčakové zaznamenáni. Do této doby byli Kipčakové začleněni do uzbeckého lidu.