Kyrgyzské klany
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 21. září 2019; ověření vyžaduje
321 úprav .
Kyrgyzské klany ( Kyrgyz uruu ) jsou historicky založená kmenová a klanová sdružení Kyrgyzů .
Hlavními rozlišovacími atributy kmenů byly tamga (rodové znamení), uraan (bojový pokřik), möör (pečeť), tuu (prapor). Biy byl vůdcem kmene . Orgány samosprávy byly lidové kurultai (schůze) a rady aksakalů (starších). Pro kmenové oddíly v rámci kmene se používají termíny - uruk .
Genealogie a historické události byly zaznamenány v sanzhyra (z arabštiny شجرة shazhara ). Znalost sanzhyru byla povinností každého dospělého muže.
Formace
Mezi kočovnými národy byly kmenové vazby důležitější než státnost. Mohlo to být důsledkem obav, že formální státní struktura povede k posílení pozice určitého klanu či kmene, schopného ovládnout a ustavit svou moc. Klany a kmeny usilovaly o pružnější strukturu – kmenový svaz, konfederaci. Jeho základem byl konsenzus kmenů a klanů, zachovávající vnitřní autonomii [1] .
Kirgizské kmeny, které se usadily na moderním území Kyrgyzstánu , nutně potřebovaly vytvořit efektivní vojensko-správní systém, který by mimo jiné reguloval problematiku využívání nomádských táborů a území obecně [2] . Podle písemných pramenů bylo formování kmenové struktury Kyrgyzů dokončeno v první polovině 16. století [3] , což časově odpovídá závěrečné fázi formování kyrgyzského lidu. Nejstarším písemným zdrojem, který uvádí genealogie a původ porodu, je rukopis Majmu at-Tawarikh Sayf ad-Din Aksikendi ze 16. století.
Kmenová struktura Kyrgyzů zahrnuje dva kmenové svazy – Otuz uul a On uul. Kmeny jsou seskupeny do pravého ( On Kanat ) a levého ( Sol Kanat ) křídla. Otuz uul ( 30 synů ) a On uul ( 10 synů ) tvoří dohromady čtyřicet kmenových lidí - (z Türk . "kyrk" čtyřicet a "-yz" prastará přípona množného čísla nebo "kyrk + oguz" čtyřicet oguzů ) [4] .
Genealogie
Společným otcem Kyrgyzů podle sanzhyry (z arabštiny شجرة shazhara ) je Dolon-biy, který měl tři syny Ak uul (pravé křídlo), Kuu uul (levé křídlo) a Kyzyl uul (skupina Ichkilik). Potomci Ak uul a Kuu uul vstoupili do kmenového svazu Otuz uul. Potomci Kyzyl uul vytvořili svaz On uul .
Otuz uul (30 synů):
1. Ak uul – On Kanat :
- Koko-Naaly → Mongoldor
- Adigine → Zhoru, Bargy, Boru, Karabagysh, Paygut, Baaryn, Sarttar
- Tagay → Bugu , Sarybagysh , Solto , Sayak, Zhediger, Konurat, Suumurun
- Kara Choro → Azyk, Bagysh, Katagan, Chekir Sayak, Cherik
- Mungush
2. Kuu uul – Sol Kanat :
- Kushchu, Munduz, Basyz , Saruu , Kytai, Zhetigen, Toboi, Chon Bagysh
On uul (10 synů):
3. Kyzyl uul - Ichkilik :
- Kypchak, Kesek , Teyit, Kandy, Boston , Noygut, Naiman, Doulos , Avat, Orgu, Kydyrshaa .
Otuz uul
Pravé křídlo ( Na laně )
Adigine
Kmen
|
Zhora
|
Bargy
|
Boru
|
Karabagyš
|
Paigut
|
Baaryn
|
Sarttar
|
porod
|
- Acha-joru → Elchibek, Chaychy, Barak, Korok, Kulkach, Kalcha
- Ai-joru → Tasma, Tenizbay
- Atake → Bunda, Boxeři, Chot, Ak Chubak, Ady, Sarala
- Karakunas
- Kөdөgөchүn
|
- Mangyt
- Kara barga
- Sara bargyová
- Khan Bargy
- Taz bargy
- Vzal
- Savai
- Ardai
- Kokcho uulu
- Olzhoke
- Pokud buura
- Anzhyyanchi
- Bakshilar
|
- Záchvat
- Alyx
- Bayish
- Balbay
- Kojoké
- Babake
|
- Bashtyk
- Dosmat
- Kalmatai
- Azhybay
- Myrzakul
- Chaabasar
- Žanybek
- Abdyrahman
- Shaybek
- Mamyn
- Alymbek
|
- Durmon
- Dhumo
- Stodola
- Alchyn
- Argyn
|
- Ana Baarynová
- Sary Baaryn
- Bala baaryn
- Kara Baaryn
|
- Karagan
- Zhakshylyk
- Bunda
- Qashqatai
- Karamende
- Kadir
- Kabylan
- Konurbay tobu
|
Tagay
Kmen
|
Boogu
|
Sarybagysh
|
Solto
|
Sayak
|
Zhediger
|
Konurat
|
Suumurun
|
porod
|
- Tynymseyit
- Aryk
- Zhelden
- Bapa
- Kydyk
- Belek
- Kara-Koynok
|
- Jeti Uruk
- Zhaan bala
- Zhantai
- Elchibek
- Manap
|
- Kuntuu
- Kultuu
- Geticul
- Bөlokbai
- Talkan
- Šalta
- Chaa
- Kogoy
|
- Kaba → Kutunai, Beget, Kachkanak
- Kaiduulat → Karatai, Tolok, Besh Taz, Bai Barak
- Өydө chekti
- Saryk
|
- Dolu
- Chekir
- Satylgan
- Tokbay
- Bugubay
- Bayandy
|
- Sarah
- tak attar
- Chirak
- Tashtemir
- Ulánský
- Azhybek
|
- Bai konok
- Žumašbek
- Kalmaky
- Kara sakal
- Maltabar
- Tezhik
- Tulkuchok
- chymchyk
|
Kara Choro
Kmen
|
Azyk
|
Bagysh
|
Katagan
|
Chekir Sayak
|
Cherik
|
porod
|
- Bychman
- Kozugun
- Bai kuchuk
|
- Kosh býk
- Bodom
- Kocumbiy
- Žankoroz
- Ymanbek
|
|
- Kulzhygach
- Kurmankozho
- Choro
- Yman
|
- Ak Chubak
- Bai Chubak
- Kuba
- Taichak
|
Koko-Naaly → Monoldor
větví
|
Bůh
|
Baaki-biy
|
Baymonol
|
porod
|
- Alagar → Maani, Chagyr, Cholok Tuuma
- Aryk
- Kuusөөk → Nazar, Eshtek, Sarykashka
- Kara Mongoldor
|
- Uluu Kyyra → Baki, Zhakash, Uch Uruk, Saryk, Samtyr, Teyit, Itiybas, Toguz uulu
- Ortho Kyira
- Bala Kyira
|
|
Mungush
větví
|
Jagalmay tamga
|
Kosh tamga
|
porod
|
- Zhylkeldi
- Tөöke
- japalak
- Sokolok
- Mangyt
|
- Tөlөykөn
- Jooshi
- Uluu katyn'-Chot Kara
- Erke kaše
- Kok zhatyk
- Kөdөgөchүn
- Sarylar
- Stodola
|
Levé křídlo ( Sol Kanat )
Kmen
|
Kushchu
|
Munduz
|
Basyz
|
Saruu
|
Čína
|
Jetigen
|
Toboi
|
Chonbagysh
|
porod
|
- Muži duulují
- Taz kushchu
- Kara Kushchu
- Kok kushchu
- Sakaldy
- Kagasty
- Cheyne
- Chiljibut
- Sharanoot
- Jooshi
- Sabatar
- Kaimasar
- Kyrzhy
- Boochu
- Kangeldi
- Uson
|
- Bai Munduz
- Zultay
- Zulum
- Zamin
- Sulduz
- Lakay
- Kotkor Munduz
- Kaldyk
- Shygai
- Sherzar
|
- Tugulbuka
- Kudaylat → Kerki tamga, Kylych tamga
- Baisogur
- Baktygul
- Zherenche
- Kaman
- Kashka
- Karake
|
- Tөңtөrt → Akkiyiz, Kolpoch
- Tubay → Alakchyn, Besh moun, Bala saruu
- Kirkuul → Agynay, Keldey, Beshkaman, Machak
- Togunai
- Kurkurөө
|
- Baitik
- Buudai
- pokřikovat
- Tөңtөgөr
- Tömön tamga
- Bөgөzhү
|
- kyrgyzština
- Kybal
- derbština
|
- Kaldo
- Karabaš
- Murat
- Chalay
- Kyzyl Tebetei
- Chong toboi
|
- Azykaly
- Canadabas
- Kulan saryk
- Bechyně
- Michak
- Tynchyn
- Keelen
- Kalmak
|
He uul - Ichkilik
Pravé křídlo ( Na laně )
Kmen
|
Kesek
|
Teyit
|
Boston
|
Dөөlөs
|
Orgu
|
porod
|
- Baikesek
- Karakesek
- Boru bash
- Avai kesek
- Jookesek
- Chuchuk
- Sary uisun
- Kara uisun
- Eshkara
- Kyzyl ayak
- Boloksary
- tak attar
|
- Kara Teyitová
- Sary teyit
- Chal teyit
- Bai teyit (Bayat)
- Aryk Teyit
- Chon teyit
- Ujgurský teyit
- Zhaman teyit
- Chapan teyit
- Aytemir teyit
- Tokum teyit
- Chegitir teyit
- Surunchek
- Kashka
- Kutaly
- Karatai
- Kalcha
|
- Kyzyl uul
- bozbala
- Zhazar
- Botmanke
- Baimat
- Chong Kyrgyz
|
- Kereyit
- Kara sakal
- Zumbul
- Bulbul
- Jako echki
- Maina
- Merkit
- Ai tamga
- Dodon
- kenzhe
- Dukon
|
|
Levé křídlo ( Sol Kanat )
Kmen
|
Kypchak
|
Kanada
|
Neugut
|
Nyman
|
Avat
|
Kydyrshaa
|
porod
|
- Zhamanan
- Omonok
- Taz kypchak
- Sherden
- Karmysh
- Toru aigyr
- Atkachy
- Kožený shukur
- Zharty bash
- Altyk
- Sakoo Kypchak
- Kyzyl ayak
- Kytai Kypchak
|
- Sary Kanada
- Kara cukroví
- Karanay
- Alashan
- Orok tamga
- Dobře tamga
- Uman Kanada
- Turkmon
- Ujgurská bulga
- Sharan
- Urgu
- Uylar
|
- Mokanai
- Chynatar
- Sookmurun
- Karamoyun
- Tazdar Zhabay
- Zhaiylchy
- Chaltak
- Gazdy
- Karasaadak
- Mamashtukum
- Aknazar
- Chardalay
- Saky kozhoyar
- Dosoy
- Baibol
- coolball
- Botoyar
- Atayar
|
- Boztorgoy
- Bazar-baldar
- Chandake
- Wutai
- cool naiman
- Kojo Naiman
- Bөө naiman
- Myrza Naimanová
- Kiyik Naiman
- Joonbut naiman
- korán naiman
- Kasharkul Naiman
- Zhөөrdө naiman
- Kara Naimanová
- Chapkyldak
|
- Tataři
- Tama
- Mongol
- Ústa
- Kotozdor
- Manas
- tak attar
- Tokmok
- Choate
- Eshkara
|
- Erdene
- Čandabas
- Chinatan'
|
Etnické vazby Kazachů, Kirgizů a Karakalpaků
Srovnání kmenových struktur Kirgizů, Kazachů a Karakalpaků a jejich etno-genetických vazeb:
Etnonymum
|
Kazaši
|
kyrgyzština
|
Karakalpaky
|
Uysun
|
Senior Zhuz/Uysyn
|
Ichkilik/Kesek/Sary uisun
|
-
|
Kangly
|
Senior Zhuz/Kangly
|
Ichkilik/Candy
Sol Kanat/Saruu/Machak
|
Kypshak/Kanly
|
Katagan
|
Senior Zhuz/Shanyshkyly
|
Na Kanat/Kara Choro/Chekir Sayak/Katagan
|
-
|
Zhalair
|
Senior Zhuz/Zhalair
|
Solto/Zhalaiyr
|
Zhalair
|
Kypchak
|
Střední Zhuz/Kypshak
|
Ichkilik/Kipchak
|
Kypshak
|
Nyman
|
Střední Zhuz/Naiman
|
Ichkilik/Naiman
|
+
|
Alshyn
|
Junior Zhuz/Alshyn
|
Na Kanat/Adigine/Paigut/Alchyn
|
+
|
Mangyt
|
Střední Zhuz/Konyrat/Mangytai/Mangyt
|
Na Kanat/Bargy/Mangyt
Na Kanat/Mungush/Mangyt
|
Mangyt
|
Konurat
|
Střední Zhuz/Konyrat
|
Na Kanat/Tagay/Konurat
|
Arys Konyrat
|
Kesek
|
Junior Zhuz/Alimuly/Karakesek
|
Ichkilik/Kesek
|
-
|
Kereit
|
Střední Zhuz/Kerei
Junior Zhuz/Zhetyru/Kereit
|
Ichkilik/Dөөlөs/Kereyit
Mongoldor/Kyira
|
-
|
Argyn
|
Střední Zhuz/Argyn
|
Na Kanat/Adigine/Paigut/Argyn
|
-
|
Čína
|
Střední Zhuz/Konyrat/Mangytai/Kytay
|
Sol Kanat/Kytay
|
Čína
|
Poznámky: "+" - zástupci kmene s daným etnonymem se stali součástí etnika, avšak bez zachování kmenového či kmenového etnonyma; "-" - absence etnonyma mezi klany a kmeny tohoto lidu.
Etnické vazby s mongolskými národy
Avat ~ Avgat
Baaryn ~ Baariny
Bargs ~ Barguts
Dөөlөs ~ Tulasy (tөөlөs), lety
Zhalaiyr ~ Jalairy
Konurat ~ Hungirad
Katagan ~ Khatagin
Kөdөgөchүn ~ Keremuchiny
Noigut ~ Onguty
Sharanoth ~ Sharanuud
Seznam mogolistanských kmenů a možné paralely v moderní kmenové struktuře Kyrgyzů
- Kerait = Ichkilik/Dөөlөs/Kereyit
- Kangly = Ichkilik/Kandy
- Arkanud = Mungush/Arkalyk
- Sulduz = Munduz/Sulduz
- Doglat = Menduulat do Kushchu a Mongoldor. Kaiduulat v Sayaku.
- Choras \u003d Chekir Sayak / Choro. genonymum Karachoro.
- Kurlagut
- Karluk = Ichkilik/Boston, Saruu/Machak, Kushchu/Kardy
- Itarchi (barák) = kasárna ve Zhoře, Sajaku a Kytayi
- Konchi (sagrychi) = Naiman/Kön
- Kushchi = Kushchu
- Bayrin \u003d Adigine / Baaryn
- Kaluchi = Kalcha do Bostonu, Teyit, Joru, Karabagysh
- Bulgachi = Jiné jméno pro Ichkilik
- Arlat
- Barlas
- Dokhtui
- Barki (yarks) = Adygin/Bargy
- Ordabegi
- Mekrit
- Šunkarchi
- Narin (bayrin) = toponymum Naryn, Baaryn
- Dolan = genonymum Dolon-biy, Ujgurové-Dolané se podle původu považovali za Kyrgyzy (Abramzon)
- Balykchi
- Noigut = Ichkilik / Noigut
- Chegraki = Teyit / Chogorok.
- Mughalové = Mongoldor
- Cherik = Cherik
Území osídlení
- Bugu – jižní břeh jezera Issyk-Kul a úpatí údolí Ili poblíž řeky Tekes ;
- Sarybagysh - údolí Kemin a severozápadní břeh jezera Issyk-Kul;
- údolí Solto - Chui ;
- Saruu , Kytai, Kushchu - Talas a Chatkal ;
- Sayak - jezero Son-Kul , Suusamyr a Ketmen-Tube ;
- Monoldor , Cherik – Central Tien Shan a XUAR z ČLR;
- údolí Adigine - Alay ;
- Munduz, Basyz , Zhediger – západní předhůří pohoří Ferghana ;
- Mungush, Bagysh a Karabagysh - východ Ferghana Valley;
- Ichkilik - střed a západ údolí Ferghana, Pamír;
- Chonbagysh, Kypchak - XUAR z Čínské lidové republiky , údolí Ferghana.
Viz také
Odkazy
- Olzhobay Karataev. Kyrgyzský etnonymder sozdugu. — KTU Manas. - 2003. - S.265.
Poznámky
- ↑ Andrzej Wierzbicki. [ http://ivran.ru/f/Central_Eurasia_2018_2.pdf Historické, politické a sociálně-ekonomické aspekty nomádství a tribalismu mezi národy Střední Asie] // Journal "Central Eurasia". Ústav orientalistiky RAS .. - 2018. - S. 37-63 . — ISSN 2618-7051 . Archivováno z originálu 22. ledna 2021.
- ↑ Mokeev A. Kyrgyz na Altaji a Tien Shan: Etapy etnických a politických dějin kyrgyzského lidu ve druhé polovině. IX-ser. 18. století . — KTU Manas. - 2010. - S. 278.
- ↑ Xiyu zhi (Popis západních zemí) . — Materiály k dějinám Kyrgyzů a Kyrgyzstánu (Výtahy z čínských pramenů 2. století př. n. l. - 18. století). - Biškek: KTU Manas, 2003. - T. 2. - S. 202-210. Archivováno 5. prosince 2020 na Wayback Machine
- ↑ Pulleyblank, E.G. The Name of the Kirghiz // Central Asiatic Journal. - 1990. - T. 34 , no. 1/2 . — S. 98–108 . — ISSN 0008-9192 . Archivováno z originálu 17. ledna 2021.
kyrgyzské kmeny |
---|
Otuz uul | Pravé křídlo | Koko-Naaly |
|
---|
Adigine |
- Zhora
- Bargy
- Boru
- Karabagyš
- Paigut
- Baaryn
- Sarttar
|
---|
Tagay |
|
---|
Kara Choro |
- Azyk
- Bagysh
- Cherik
- Chekir Sayak
|
---|
Mungush |
|
---|
|
---|
Levé křídlo |
- Kushchu
- Munduz
- Basyz
- Saruu
- Čína
- Jetigen
- Toboi
- Chong Bagysh
|
---|
|
---|
He uul ( Ichkilik ) | |
---|