Sběratelství umění - sbírání (sbírání) uměleckých děl.
Vysvětluje se různými sociálními (investice kapitálu do objektů s potenciálně rostoucí hodnotou) a psychologickými motivy (touha po dominanci, kompenzační mechanismy) a sleduje různé cíle.
Sbírání děl žijících umělců je jakousi záštitou a má vliv na vývoj určitých trendů v malbě. Předpokládá se, že sběratelská činnost P. M. Treťjakova velmi přispěla k rozvoji realistické malby Wandererů . Podobný efekt vyvolala sbírka obrazů impresionistů, postimpresionistů, Matisse a dalších francouzských malířů od Duranda-Ruela a S. I. Shchukina .
Podle The World Wealth Report 2010 od Capgemini a Merrill Lynch je zájem milionářů o investice do umění stejně silný jako kdykoli předtím. Podle Ileany van der Lindeové, která výzkumný projekt vedla, se umění stalo nejoblíbenějším segmentem trhu s vášní. Milionáři, jejichž počet se loni zvýšil o 17 procent, „nedůvěřují finančním trhům a regulátorům a chtějí investovat do bohatství“.
Údaje, z nichž zpráva vycházela, pocházejí od 1 200 správců aktiv; zastupují 150 tisíc klientů ze 71 zemí. Ukázalo se, že průměrný milionář investuje do aktiv souvisejících s vášeňovými investicemi, přibližně třetinu svých prostředků; více než čtvrtina respondentů (29,8 %) uvedla, že jejich nejbohatší klienti preferují investice do umění.
Umělecká díla a další sběratelské předměty, jako jsou zlaté předměty a drahé kameny, tradičně přitahovaly kupce z rozvíjejících se trhů. Van der Linde uvádí příklad čínských „nových bohatých“, kteří skupují výtvory pánů své země a považují tyto investice za investici a inflační zajištění. Trend převzaly „vyspělé“ trhy: umění považuje za nejvýnosnější „vášeň“ 37,4 procenta evropských a 31,1 procenta amerických milionářů. Podle Michaela Plummera (Michael Plummer) z Artvest Partners to lze vnímat jako zásadní změnu v postoji k umění jako k bohatství v západní společnosti.
90 procent bohatých uvedených ve zprávě má investovatelná aktiva (která nezahrnují jejich primární bydliště) v hodnotě mezi 1 milionem a 5 miliony dolarů. To znamená, že nebudou moci utratit 20 milionů dolarů za jeden obraz a jejich investice budou směřovat především do dostupnějšího segmentu trhu s uměním. Umění zůstává hlavní oblastí zájmu pouze pro „ultrabohaté“ (30 milionů a více), kteří tvoří pouhé 1 procento, ale vlastní 35 procent celkového bohatství všech milionářů. Více než polovina milionářů (56 %) zároveň uvedla, že nepřehlednost a neregulovanost trhu s uměním jim neumožňuje se na něm aktivněji podílet. 63 % uvedlo, že by investovali více do umění, kdyby měli více příležitostí získat doporučení od kvalifikovaných odborníků.