Ústava 9. května

Ústava z 9. května ( česky Ústava 9. května , slovenská Ústava 9. mája ) , též Ústava Československa z roku 1948 ( Česká Ústava Československé republiky , Slovenská Ústava Československé republiky ) je základní zákon Československé republiky , přijatý v květnu 194 a 9. do 11. července 1960 , kdy byla přijata Ústava Československa [1] .

Základy

Podle ústavy z roku 1948 je Československo lidově demokratická republika, která je jednotným státem dvou rovnoprávných slovanských národů, Čechů a Slováků . Zároveň, aby byla zajištěna jejich faktická rovnost, s přihlédnutím ke skutečnosti, že střed země a Česká republika se shodují, byly na území Slovenska vytvořeny zvláštní slovenské národní orgány, které spolu se všemi ostatními řídícími orgány a úřady v jedné republice, by měly vytvářet stejně příznivé podmínky pro hospodářský, kulturní a společenský život obou národů [1] .

Jediným zdrojem veškeré moci ve státě jsou „dělníci z města a venkova v čele s dělnickou třídou“. Svou státní moc vykonává prostřednictvím jím volených zastupitelských orgánů (Národní shromáždění, Slovenská národní rada a Národní výbory), které jsou ovládány lidem a jsou mu odpovědné. Pro tyto účely je stanoveno právo voličů poslance kdykoli odvolat [1] .

Volební právo je všeobecné, rovné a přímé tajným hlasováním; je to stejné ve vztahu ke všem zastupitelským orgánům a jsou jím vybaveni všichni občané země. Věková hranice pro aktivní volební právo („volit“) je 18 let; pasivní („být volen“) – 21 let.

Soustava nejvyšších orgánů státní moci a státní správy zahrnuje:

• Národní shromáždění (nejvyšší orgán státní moci a nejvyšší zákonodárný orgán),
• prezident republiky a
• vláda.

Národní shromáždění je voleno na 6 let [2] v poměru 1 poslanec na 35 000 lidí. Ve volbách v roce 1954 bylo zvoleno 368 poslanců Národního shromáždění. Ze svých členů volí Předsednictvo Národního shromáždění ČSR složené z 24 členů.

Národní shromáždění vydává zákony platné na celém území státu, schvaluje státní rozpočet a plán národního hospodářství ve formě zákonů, dohlíží na jejich plnění a ověřuje státní závěrečnou rozvahu. Právo předkládat návrhy zákonů Národnímu shromáždění má vláda a poslanci [1] .

Hlavou státu je prezident, který je volen Národním shromážděním na období 7 let. Prezident:

• zastupuje stát v oblasti zahraničních vztahů včetně: uzavírá [3] a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijímá a zmocňuje představitele cizích států (předkládá pověřovací listiny ).
• svolává, odročuje a rozpouští Národní shromáždění; podepisuje zákony jím přijaté, jakož i některé dokumenty pocházející z předsednictva Národního shromáždění,
• jmenuje předsedu a další členy vlády a odvolává vládu, podává-li demisi, nebo jednotlivé členy vlády, kteří demisi podali;
• má právo na amnestii,
• je vrchním velitelem ozbrojených sil.

Na základě vládního nařízení vyhlašuje prezident také stanné právo a rozhodnutím Národního shromáždění má právo vyhlásit válku.

Vládu Československa tvoří předseda, jeho náměstci a členové vlády (ministři a státní tajemníci). Ve své činnosti je vláda odpovědná Národnímu shromáždění. Prezident jmenuje vládu, poté je povinna předložit svůj program Národnímu shromáždění a požádat ji o důvěru. Národní shromáždění má přitom právo kdykoli vyslovit vládě nebo jejím jednotlivým členům nedůvěru.

Vláda předkládá návrhy zákonů Národnímu shromáždění a vydává příkazy k jejich provedení, jmenuje zaměstnance do orgánů státní správy, řídí soustavu národních výborů. Vláda je rozhodujícím státním orgánem v oblasti přímého řízení národního hospodářství a ostatního veřejného života (kultura, zdravotnictví atd.).

Slovenská národní rada je orgán volený na 6 let stejným tempem jako Národní shromáždění. Ve volbách v roce 1954 bylo do Slovenské národní rady zvoleno 104 poslanců [1] .

Ústavní zákony z let 1950-1956

Po přijetí ústavy bylo v průběhu let 1950-1956 přijato šest ústavních zákonů [1] (forma zavádění změn ústavy nebo její doplňování o akty ústavního obsahu):

• o vypořádání organizace veřejné správy (1950)
• o soudnictví a státním zastupitelství (1952)
• o podřízenosti národních výborů (1953)
• o národních výborech (1954)
• o volbách do Národního shromáždění a do Slovenské národní rady ( 26. května 1954 )
• o výrazném rozšíření pravomocí slovenských národních orgánů ( 31. července 1956 )

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Československo  // Velká sovětská encyklopedie. - M .: "Sovy. encyklopedie", 1957. - T. 47 . - S. 282 . Archivováno z originálu 5. března 2016.
2. ↑ Ústavní zákon z 26. května 1954
3. ↑ K uzavření politických a hospodářských smluv obecné povahy je třeba souhlasu Národního shromáždění