Ústava Čuvašské ASSR (1937)
| Ústava Čuvašské ASSR | |
|---|---|
| Pohled | Ústava |
| Přijetí | Mimořádný XI. sjezd sovětů ChASSR dne 18. července 1937 |
| Vstup v platnost | 5. prosince 1937 |
| Ztráta moci | 30. května 1978 v souvislosti s přijetím ústavy CHASSR z roku 1978 |
 Text ve Wikisource | |
Ústava ChASSR z roku 1937 je základním zákonem Čuvašské autonomní sovětské socialistické republiky ; schválený 23. června 1937 XI všečuvašským sjezdem sovětů ve městě Čeboksary .
Historie přijetí
5. prosince 1936 byla na mimořádném VIII. sjezdu sovětů Svazu schválena Ústava SSSR z roku 1936. V červnu až červenci 1936 byly ve všech svazových a autonomních republikách vytvořeny ústavní komise, které připravily návrhy republikánských ústav odpovídajících nové ústavě SSSR.
První návrh ústavy přijatý v Čeboksary v roce 1926 nebyl schválen Všeruským ústředním výkonným výborem.
Ústava ChASSR byla vytvořena na základě ústavy SSSR z roku 1936 a ústavy RSFSR z roku 1937 .
Ústava CHASSR z roku 1937 byla v platnosti až do roku 1978 .
Struktura ústavy ChASSR z roku 1937
Ústava CHASSR z roku 1937 sestávala z 11 hlav a 114 článků. Jako první formuloval základy sociálního a státního systému, práva a povinnosti občanů a principy volebního systému.
Hlavní ustanovení ústavy ChASSR z roku 1937
Kapitola I. Společenská organizace (12 článků). Kapitola hlásala, že Čuvašská autonomní sovětská socialistická republika je socialistický stát dělníků a rolníků, jehož politickým základem jsou Sověty pracujících zástupců lidu.
Kapitola II. Struktura státu (6 článků). V čele bylo určeno místo CHASSR v rámci RSFSR a stanoveny hranice jeho působnosti. Článek 15 uváděl, že území republiky nelze změnit bez jejího souhlasu, a článek 16, že zákony SSSR a RSFSR jsou pro její území závazné a v případě rozporu mezi právem Čuvašska a platí zákony Unie a Ruska. V souladu s administrativně-územním rozdělením v roce 1937 zahrnovalo Čuvašsko 25 okresů a měst republikánské podřízenosti - Čeboksary.
Kapitola III. Nejvyšší orgány státní moci Čuvašské ASSR (19 článků). Hlava Ústavy určovala soustavu a právní postavení nejvyšších orgánů státní moci a správy. Ústava CHASSR vyhlásila nejvyšším orgánem státní moci republiky Nejvyšší radu CHASSR, která byla na rozdíl od svazu jednokomorová, ale postup její práce byl rovněž zasedání. Prezidium Nejvyšší rady pracovalo mezi zasedáními.
Nejvyšší rada Čuvašské ASSR byla volena na 4 roky v poměru 1 poslanec z 15 tisíc obyvatel. Orgány místní samosprávy, městské, okresní, osadní a venkovské sověty zástupců pracujících lidí byly voleny na 2 roky. Nejvyšší rada Čuvašské ASSR volila na období 5 let Nejvyšší soud Čuvašské ASSR skládající se ze 2 soudních senátů (pro trestní a občanskoprávní případy) a Prezídium Nejvyššího soudu. Prokurátor Čuvašské ASSR byl jmenován generálním prokurátorem SSSR na 5 let.
Kapitola IV. Orgány státní správy Čuvašské ASSR (11 článků). Nejvyšším výkonným a správním orgánem státní moci v republice se stala Rada lidových komisařů ČASSR, odpovědná Nejvyšší radě a jejímu prezidiu. Na rozdíl od struktury Ústavy SSSR, ale v souladu s ruskou ústavou, byla do základního zákona CHASSR zařazena zvláštní šestá hlava věnovaná rozpočtu republiky. Zdůraznila, že rozpočet sestavuje Rada lidových komisařů ChASSR, schvaluje ho její Nejvyšší rada a zveřejňuje pro obecnou informaci.
Kapitola V. Orgány místní správy (20 článků). Kapitola popisuje formy a způsoby činnosti orgánů samosprávy republiky. Rady pracujících lidových poslanců v lokalitách by měly řídit kulturní, politickou a ekonomickou výstavbu kraje, města či obce, zajišťovat ochranu státního pořádku, dodržovat a chránit práva občanů, zřizovat místní rozpočet apod. Zastupitelstva hl. pracující lidoví poslanci republiky mohli rozhodovat a vydávat příkazy v mezích práv, které jim přiznávají zákony SSSR, RSFSR a Čuvašské ASSR (článek 52). Na rozdíl od sjezdů sovětů, které pracovaly periodicky a krátkodobě, všechny místní sověty zástupců pracujícího lidu Čuvašské ASSR pracovaly dva roky (období voleb).
Kapitola VI. Rozpočet Čuvašské ASSR (4 články). Rozpočet republiky byl sestaven Radou lidových komisařů Čuvašské ASSR a schválen Nejvyšší radou ChASSR. Zdrojem tvorby rozpočtu byly příjmy místního hospodářství, srážky z příjmů státu pocházející z jejich území a dále příjmy místních daní a poplatků ve výši stanovené legislativou SSSR a RSFSR.
Kapitola VII. Soud a prokuratura (12 článků). Kapitola v podstatě odpovídala unijní a ruské ústavě. Charakteristickým rysem byla definice vedení soudních řízení ve venkovských oblastech s většinou čuvašského, ruského nebo tatarského obyvatelstva v jazycích těchto národů a v ústředních soudních institucích - v čuvašském a ruském jazyce, čímž bylo zajištěno, že ti, kteří nemluví těmito jazyky, seznamte se s materiály případu prostřednictvím tlumočníka a právo mluvit u soudu ve svém vlastním jazyce.
Kapitola VIII. Základní práva a povinnosti občanů (16 článků). Předseda zopakoval ustanovení článků Unie a ruské ústavy o právech a povinnostech občanů.
Kapitola IX. Volební systém (10 článků). V kapitole byla změněna ustanovení o volebním systému: protože v zemi nebyly vykořisťovatelské třídy a byl v podstatě vybudován socialismus, byla zrušena omezení hlasování a volby se staly všeobecnými, rovnými, tajným hlasováním.
Kapitola X. Znak, vlajka, kapitál (3 články). Kapitola definovala atributy CHASSR:
- Státním znakem republiky byl státní znak RSFSR s tou zvláštností, že nápisy "RSFSR" a "Proletáři všech zemí, spojte se!" byly vyrobeny v ruštině a čuvašštině a pod nápisem „RSFSR“ byl nápis v ruštině a čuvašštině „Čuvaš ASSR“.
- Státní vlajka ChASSR byla vlajkou RSFSR.
Hlavním městem ChASSR je město Cheboksary .
Kapitola XI. Postup pro změnu Ústavy (článek 1). Kapitola uvedla, že změny v ústavě lze provést pouze rozhodnutím Nejvyšší rady Čuvašské ASSR, přijatým alespoň 2/3 hlasů. Rozhodnutí musel schválit Nejvyšší sovět RSFSR.
Viz také
- Ústava Čuvašské ASSR (1926)
- Ústava CHASSR z roku 1978
- Ústava SSSR z roku 1936
- Ústava Čuvašské republiky