Petr Konevič | |
---|---|
Srb. Petar Koњović | |
základní informace | |
Datum narození | 5. května 1883 |
Místo narození | Churug |
Datum úmrtí | 1. října 1970 (87 let) |
Místo smrti | Bělehrad |
Země | Jugoslávie |
Profese | skladatel, dirigent |
Žánry | opera |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Petar Konevich ( Srb. Petar Koњoviћ ; 5. května 1883 – 1. října 1970) – srbský skladatel , dirigent, muzikolog. Jeden ze zakladatelů srbské skladatelské školy [1] , člen České akademie věd (1938) a řádný člen Srbské královské akademie věd (1946) [2] .
Narodil se ve městě Churug . Studoval na gymnáziu ve městě Novi Sad . Byl studentem pedagogické fakulty v Somboru. V roce 1906 absolvoval pražskou konzervatoř ve kompoziční třídě K. Stekera [1] . V roce 1907 odešel na pozvání Stevana Mokranjace do Bělehradu vyučovat na Univerzitě umění . V letech působil jako hudební pedagog, režisér, dirigent v Zemunu , Osijeku , Splitu , Novém Sadu. V roce 1920 cestoval po Evropě jako klavírista. Od roku 1921 do roku 1926 a od roku 1933 do roku 1939 řídil národní divadlo v Záhřebu [2] . Od roku 1939 byl profesorem na Hudební akademii v Bělehradě, v letech 1948-1954. vedl Ústav hudební vědy Srbské akademie věd.
Autor oper Milosova svatba (1917), Princ Zeta (1929), Koštana (1931), Sedláci (1952), Vlast. Operní dílo se stalo základem srbské národní opery. Obzvláště oblíbená je opera „Koštana“ (podle hry Borisava Stankoviće ), ve které jsou uvedeny obrazy z minulého života Srbska, jsou použity národní motivy. Autor symfonické básně "Makar Chudra" (1944, podle Maxima Gorkého ) a dalších děl.
Jako hudební kritik mluvil z hlediska realismu. Jeho kritická díla vyšla ve sbírkách Osobnosti (1920) a Kniha hudby (1947), v monografiích Miloje Milojevic (1954) a Stevan Mokranyats (1956).
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|