Copernicus (měsíční kráter)

Koperník

lat. Koperník

Kombinace snímků ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (šířka - 150 km)

Charakteristika





Průměr	96,1 km




Největší hloubka	3800 m


název

Eponym	Mikuláš Koperník (1473-1543) – polský astronom, matematik, ekonom, kanovník.


Umístění

9°37′ s. š. sh. 20°05′ západní délky / 9,62 / 9,62; -20.08° N sh. 20,08°W např.

Nebeské tělo	Měsíc

Koperník


Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Copernicus ( lat. Copernicus ) je středně velký impaktní měsíční kráter pojmenovaný po polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi (1473-1543). Nachází se ve východní části Ocean of Storms . Stáří kráteru je asi 800 milionů let, to znamená, že vznikl během Koperníkova období geologické historie Měsíce . Vzhledem ke svému nízkému stáří má dobrou zachovalost a přehlednost struktur. Hloubka kráteru je 3800 m [1] . Jméno kráteru dal italský jezuita Giovanni Riccioli a schválila Mezinárodní astronomická unie v roce 1935. Na Marsu se nachází kráter se stejným názvem.

Popis kráteru

Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Gay-Lussac na severu; kráter Stadii na východě; Kráter Faut na jihu a kráter Hortensius na západ-jihozápad. Na jihu kráteru je Moře ostrovů , na severu Karpaty na jižní hranici Moře dešťů , na severovýchodě pohoří Apenin , na východě zátoka Znoja [2] .

Šachta kráteru má terasovitou strukturu, terasy jsou odděleny hlubokými štěrbinami, nejedná se o kruh, ale spíše o mnohoúhelník, skládající se z 12 víceméně přímočarých úseků. Ve středu mísy je komplex centrálních vrcholů tvořený anorthozit troktolitu (AT), gabro - norit -troktolitový anorthosit s obsahem plagioklasů 85-90 % (GNTA1) a gabro-norit-troktolitový anorthosit s obsahem plagioklasů 80 -85 % (GNTA2). [3] . Severní část dna je hladší než jižní. Výška kráterové šachty nade dnem je asi 3800 m a nad okolím - asi 2200 m. Dno kráterové mísy leží asi 1600 m pod okolím, nezaplněné lávou. Okolí kráteru je poseto stopami sekundárních kráterů tvořených kameny vyvrženými při dopadu . Copernicus má rozsáhlý paprskový systém rozprostírající se přes 800 km, vytvořený vyvržením rozdrcených malých světle šedých kamenných částic. Vzorky tohoto materiálu shromáždili astronauti Apolla 12 , jehož lunární modul přistál jižně od kráteru Copernicus v Oceánu bouří. Průměr kráteru je 96 km [4] , objem asi 8400 kubických km. [5] . Rockové kapely poblíž kráteru Copernicus mají jas 5 ½° podle Schroeterovy tabulky jasu

Galerie

Umístění kráteru.
Kráter Copernicus (foto z Apolla 12 )
Nízký úhel pohledu na kráter Copernicus. Fotografie sondy Lunar Orbiter 2 (1966).
Centrální vrcholy kráteru. Obrázek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter .
Fotografie převzata z Apolla 17
Model kráteru Copernicus od Johna Herschela .
Náčrt kráteru Copernicus vytvořený v roce 1909 Philippem Fautem .
Řetěz sekundárních kráterů kráteru Copernicus v Moři dešťů. Obrázek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter .

Krátkodobé měsíční jevy

V kráteru Copernicus byly pozorovány krátkodobé měsíční jevy (CLP) v podobě zvýšení jasu, záře na pozadí popelavého světla a při zatměních.

Satelitní krátery

Koperník	Souřadnice	Průměr, km
A	9°31′ severní šířky sh. 18°54′ západní délky / 9,52 / 9,52; -18,90 ( Koperník A )° N sh. 18,90°W např.	3
B	7°30′ severní šířky sh. 22°23′ západní délky / 7,50 / 7,50; -22,39 ( Koperník B )° N sh. 22,39°W např.	osm
C	7°07′ s. š. sh. 15°26′ západní délky / 7,12 / 7,12; -15,44 ( Copernicus C )° N sh. 15,44°W např.	6
D	12°12′ severní šířky sh. 24°48′ západní délky / 12,20 / 12,20; -24,80 ( Koperník D )° N sh. 24,80°W např.	5
E	6°24′ severní šířky sh. 22°42′ západní délky / 6,40 / 6,40; -22,70 ( Copernicus E )° N sh. 22,70°W např.	čtyři
F	5°53′ s. š sh. 22°14′ západní délky / 5,89 / 5,89; -22.24 ( Koperník F )° N sh. 22,24°W např.	3
G	5°55′ s. š. sh. 21°31′ západní délky / 5,92 / 5,92; -21,51 ( Copernicus G )° N sh. 21,51°W např.	čtyři
H	6°53′ s. š. sh. 18°17′ západní délky / 6,89 / 6,89; -18.29 ( Copernicus H )° N sh. 18,29°W např.	čtyři
J	10°08′ s. sh. 23°56′ západní délky / 10,13 / 10,13; -23,94 ( Koperník J )° N sh. 23,94°W např.	6
L	13°29′ severní šířky. sh. 17°05′ západní délky / 13,48 / 13,48; -17.08 ( Copernicus L )° N sh. 17,08°W např.	čtyři
N	6°55′ severní šířky sh. 23°19′ západní délky / 6,91 / 6,91; -23.31 ( Copernicus N )° N sh. 23,31°W např.	6
P	10°07′ s. sh. 16°04′ západní délky / 10,11 / 10.11; -16.06 ( Copernicus P )° N sh. 16,06°W např.	čtyři
R	8°04′ s. sh. 16°50′ západní délky / 8,06 / 8,06; -16,84 ( Copernicus R )° N sh. 16,84°W např.	čtyři

Kráter Copernicus a satelitní kráter Copernicus H jsou zařazeny na seznam jasných paprskových kráterů Asociace pro lunární a planetární astronomii (ALPO) [6] .
Satelitní kráter Copernicus H je obklopen temným halem .
Vznik satelitního kráteru Copernicus H se vztahuje na koperníkovské období [5] .

Viz také

Poznámky

↑ John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Press (2000. Získáno 23. ledna 2012. Archivováno z originálu 18. prosince 2014. (neurčitý)
↑ Kráter Copernicus na mapě LAC58 . Získáno 23. ledna 2012. Archivováno z originálu 28. července 2017. (neurčitý)
↑ Stefanie Tompkins a Carle M. Pieters (1999) Mineralogie měsíční kůry: Výsledky z Clementine Meteoritics & Planetary Science, sv. 34, str. 25-41.
↑ Nomenklatura planetárních názvů Mezinárodní astronomické unie . Staženo 2. prosince 2019. Archivováno z originálu 30. května 2020. (neurčitý)
↑ 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
↑ Seznam kráterů jasných paprsků Asociace pro lunární a planetární astronomii (ALPO) (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 4. března 2016. (neurčitý)

Odkazy

Obrázek kráteru "Copernicus" v digitálním lunárním atlasu (angl.) . Získáno 1. ledna 2010. Archivováno z originálu 14. dubna 2012.
Wikimedia Commons má média související s Copernicus (kráter) .
Obrázky kráteru z paluby Apollo 12, Apollo 15, Apollo 17
Kráter Copernicus na mapě LAC-58.
Selenologická mapa okolí kráteru
Selenologická mapa kráteru
Skvělý Copernius! (nedostupný odkaz) . Archivováno z originálu 27. září 2007. (neurčitý)
Koperník v barvě. (nedostupný odkaz) . Archivováno z originálu 14. června 2011. (neurčitý)
Roztažené paprsky. (nedostupný odkaz) . Archivováno z originálu 15. října 2017. (neurčitý)
Skvělý pohled na Koperníka. (nedostupný odkaz) . Archivováno z originálu 6. ledna 2016. (neurčitý)
Koperník (nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 11. října 2012. (neurčitý)
Fotografie z minulého století.
zřetězení.
Popis kráteru na The Moon-Wiki ( nepřístupný odkaz) . Archivováno z originálu 2. srpna 2018.
Andersson, LE a EA Whitaker, NASA Catalog of Lunar Nomenclature, NASA Reference Publication 1097, říjen 1982.
Podmanivá koperníkovská barva.

Slovníky a encyklopedie	Skvělý norský Britannica (online)
V bibliografických katalozích	LCCN : č. 94033713 VIAF : 311832283 WorldCat VIAF : 311832283