Hrana je v některých zemích nebo státech administrativně-územní jednotka .
Kraj je územní jednotkou Gruzie , České republiky , Slovenska a Lotyšska .
Ukrajinština, Blr. okraj; bulharský okraj "konec"; [jeden]
V Ruské říši byla pohraniční oblast nazývána krai , skládající se z několika provincií nebo oblastí pod společnou kontrolou. Provincie byla synonymem pro generálního guvernéra [2] .
V sovětských dobách se složité administrativně-územní jednotky nazývaly hrany. Takže v RSFSR všechny regiony zahrnovaly autonomní regiony , s výjimkou Primorského území , které od chvíle, kdy bylo v roce 1938 odděleno od Dálného východu , zahrnovalo dva běžné, neautonomní regiony - Primorsky a Ussuriysk - až do zrušení těchto regionů v roce 1943, ale i poté zůstalo jméno zachováno. Stejně jako regiony zahrnovaly některá území také národní okrugy , nicméně v druhé polovině 20. století mělo autonomní okrugy pouze Krasnojarské území .
Následně se většina autonomních oblastí stala republikami v Rusku (kromě Židovské autonomní oblasti ) a stáhla se ze svých území. Kraj jako správní jednotka se přestal lišit od regionu v Ruské federaci. V Ruské federaci má z 85 subjektů status krai devět .
Kamčatka , Perm , Zabaikalsky kraj vznikly v důsledku sjednocení regionů v roce 2000. Pro všechny byl zvolen nový název, protože ve administrativně-územní struktuře nových subjektů se objevila zvláštní území - okresy na území bývalých autonomních okresů. Irkutská oblast přitom nebyla přeměněna na region, i když se také sloučila s Ust-Orda Burjatským autonomním okruhem a na jejím území vznikl i zvláštní administrativně-územní obvod.
V moderní Ruské federaci se tak region obvykle nazývá takovým subjektem federace, který má složité administrativně-teritoriální členění, vyjádřené přítomností okresů, autonomních obvodů, zvláštních administrativně-teritoriálních obvodů (s tradiční výjimkou tzv. Primorsky). V případě zjednodušení administrativně-územního členění je status kraje zachován.