Annegret Kramp-Karrenbauerová | |
---|---|
Němec Annegret Kramp-Karrenbauerová [1] | |
9. německý ministr obrany | |
17. července 2019 – 8. prosince 2021 | |
Předseda vlády | Angela Merkelová |
Předchůdce | Ursula von der Leyenová |
Nástupce | Christina Lambrechtová |
předseda CDU | |
7. prosince 2018 – 16. ledna 2021 | |
Předchůdce | Angela Merkelová |
Nástupce | Armin Laschet |
generální tajemník CDU | |
26. února — 7. prosince 2018 | |
Předchůdce | Peter Tauber |
Nástupce | Paul Cymiak |
ministerský předseda Sárska | |
10. srpna 2011 — 28. února 2018 | |
Předchůdce | Petr Müller |
Nástupce | Tobiáš Hans |
Vedoucí CDU v Sársku | |
28. května 2011 — 19. října 2018 | |
Předchůdce | Petr Müller |
Nástupce | Tobiáš Hans |
Člen Bundestagu za Sársko na seznamu CDU | |
1. března 1998 – 26. října 2018 | |
Člen Saar Landtag za okres Saarbrücken (1999-2004) na seznamu CDU (2004-2018) |
|
5. září 1999 – 1. března 2018 | |
Narození |
9. srpna 1962 [2] [3] [4] […] (ve věku 60 let)
|
Jméno při narození | Němec Annegret Krampová |
Manžel | Helmut Karrenbauer [d] [5][1] |
Zásilka | |
Vzdělání | |
Akademický titul | PhD [7] a Master of Arts ( 1990 ) |
Postoj k náboženství | Katolicismus |
Ocenění | čestný odznak organizace technické pomoci [d] ( 2008 ) objednávka "Proti brutální vážnosti" [d] ( 2015 ) Cena Elsie Kühn-Leitz [d] ( 2015 ) Zlatá kachna [d] ( 2017 ) |
webová stránka | kramp-karrenbauer.de ( německy) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Annegret Kramp-Karrenbauer ( německy: Annegret Kramp-Karrenbauer , zkr. AKK ; narozen Kramp; narozen 9. září 1962 , Völklingen ) je německá politička, předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (2018-2021).
Od srpna 2011 do února 2018 působila Kramp-Karrenbauerová jako předsedkyně vlády Sárska , od června 2011 je předsedkyní státní pobočky Křesťanskodemokratické unie v Sársku . Od listopadu 2010 je členkou prezidia CDU . Od 26. února do 7. prosince 2018 působila jako generální sekretářka CDU . Dne 7. prosince 2018 byla předsedkyní CDU zvolena Annegret Kramp-Karrenbauerová, která tuto funkci zastávala do 16. ledna 2021. Od 17. července 2019 je německou ministryní obrany . Na tomto postu nahradila svou stranickou Ursulu von der Leyen (německy Ursula von de Leyen), která byla zvolena do čela Evropské komise.
Annegret Kramp-Karrenbauerová vyrostla v konzervativní katolické rodině a v roce 1982 vystudovala Völklingen Gymnasium. Do CDU vstoupila v roce 1981. Od roku 1984 studovala politologii a právní vědu na univerzitách v Trevíru a Sársku . Po absolutoriu pracovala v letech 1991-1998 jako asistentka v CDU Saar a v roce 1999 jako osobní asistentka předsedy frakce CDU v Zemském sněmu a budoucího premiéra Saar Petera Müllera . V letech 2000-2007 působila Kramp-Karrenbauerová jako ministryně vnitra, rodiny, práv žen a sportu ve vládě v Sársku a později ministryně školství, rodiny, práv žen a kultury. V letech 2009-2011 působila Kramp-Karrenbauerová jako ministryně práce, rodiny, sociálních věcí, prevence a sportu.
Dne 22. ledna 2011 oznámil sárský premiér Peter Müller svou rezignaci z postu předsedy vlády i z postu předsedy státní pobočky strany a navrhl na jeho místo Kramp-Karrenbauerová. Na sjezdu CDU 26. února 2018 v Berlíně byla Annegret Kramp-Karrenbauerová zvolena generální tajemnicí strany a v souvislosti s přechodem na stranickou práci na federální úrovni od února rezignovala na post premiérky Sárska. 28, 2018. Dne 1. března 2018 se jejím nástupcem na této pozici v Sársku stal Tobias Hans .
V souvislosti s incidentem v Kerčském průlivu navrhla generální tajemnice CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová uzavřít přístavy západních zemí pro ruské lodě z Azovského moře , zatímco Rusko blokuje vstup ukrajinských lodí do to [8] .
Poté, co Angela Merkelová v říjnu 2018 odmítla být znovuzvolena do funkce předsedkyně strany, byla na sjezdu CDU v Hamburku 7. prosince 2018 novou předsedkyní zvolena Annegret Kramp-Karrenbauerová, která ve druhém kole porazila Friedricha Merze , který obdržel podpora 48,2 % delegátů [9] .
Dne 17. července 2019 přijala portfolio ministryně obrany ve čtvrté vládě Merkelové po zvolení Ursuly von der Leyen na post předsedkyně Evropské komise [10] .
února 2020 oznámila svou rezignaci na předsedkyni strany po celonárodním skandálu kolem hlasování v Durynském zemském sněmu o schválení kandidáta FDP Thomase Kemmericha do čela zemské vlády , jehož kandidaturu podpořily frakce CDU. a krajně pravicová Alternativa pro Německo . Kramp-Karrenbauerová si ponechala portfolio ministryně obrany a působila jako úřadující vedoucí CDU až do dokončení voleb jejího nástupce [11] , odložených na rok 2021 kvůli pandemii COVID-19 [12] . 16. ledna 2021 se novým předsedou strany stal Armin Laschet .
21. října 2021 prohlásila, že je důležité zadržet Ruskou federaci NATO, a to i s pomocí jaderných zbraní. [13] .
Je vdaná za inženýra Helmuta Karrenbauera a má tři děti.
V sociálních sítích | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|
Ministři obrany G7 _ | ||
---|---|---|
němečtí vojenští vůdci | ||
---|---|---|
Německá říše | Prusko Albrecht von Roon Georg von Kameke Paul Bronzart von Schellendorf Julius von Verdy du Vernoy Hans von Kaltenborn-Stashau Walter Bronzart von Schellendorff Heinrich von Gossler Carl von Einem Josias von Gehringen Erich von Falkenhayn Adolf Wild von Hohenborn Hermann von Stein Heinrich Sheish Walter Reinhardt Bavorsko Sigmund von Prankh Joseph Maximillian von Mailinger Adolf von Geinlet Benignus von Safferling Adolf von Asch zu Asch auf Oberndorf Carl von Horn Benignus von Safferling Otto Kress von Kressenstein Maxmilián von Speidel Philipp von Hellingrath Albert Rosgaupter Richard Scheid Ernst Schneppenghorst Württembersko Albert von Sukov Theodor von Wundt Gustav von Scheingel Maxmilián Schott von Schottenstein Albert von Schnurlen Otto von Marsthaler Albert Schneider Ulrich Fischer Immanuel Němec Sasko Georg Fabrice Paul von der Planitz Max von Hausen Adolf von Karlowitz Viktor von Wilsdorf Hermann Freissner Gustav Neuring Bruno Kirchoff | |
Německý stát ( Výmarská republika a Třetí říše ) | ||
Spolková republika Německo | ||
Německá demokratická republika | ||
Spolková republika Německo |
Sárska | premiéři||
---|---|---|
Protektorát (1947-1956) Johannes Hoffman Heinrich Welsh Hubert Ney Moderní Sársko (od roku 1957) Egon Reinert Franz Joseph Raeder Werner Klump (úřadující) Werner Zeyer Oscar La Fontaine Reinhard Klimt Petr Müller Annegret Kramp-Karrenbauerová Tobiáš Hans Anke Rehlinger |