Kutsy, Grigorij Semjonovič

Grigorij Semjonovič Kutsy
Rektor Státní univerzity Dálného východu
Začátek sil 1. září 1956
Konec úřadu 1959
Předchůdce pozice stanovena; on sám jako ředitel VSPI
Nástupce Andrjuščenko, Onufry Nestorovič
Osobní data
Datum narození 20. dubna 1911( 1911-04-20 )
Místo narození Gavryshovka , Vinnitsa Uyezd , Podolsk Governorate , Ruská říše (nyní Vinnitsa District , Vinnytsia Oblast , Ukrajina )
Datum úmrtí 9. července 1977 (ve věku 66 let)( 1977-07-09 )
Místo smrti Vladivostok , Ruská SFSR , SSSR
Vědecká sféra příběh
Akademický titul Doktor historických věd
Akademický titul Profesor
Alma mater Vinnitský pedagogický institut
Ocenění a medaile
Řád rudého praporu práce Řád rudého praporu práce
Ctěný školní učitel RSFSR.png
Grigorij Semjonovič Kutsy
Ředitel Státního pedagogického institutu Vladivostok
Začátek sil 1953
Konec úřadu 1. září 1956
Předchůdce ?
Nástupce pozice zrušena;
on sám jako rektor FENU
Osobní data
Datum narození 20. dubna 1911( 1911-04-20 )
Místo narození
Datum úmrtí 9. července 1977( 1977-07-09 ) (ve věku 66 let)
Místo smrti
Vědecká sféra příběh
Akademický titul dr ist. vědy
Akademický titul Profesor
Alma mater

Ctěný školní učitel RSFSR

Grigory Semyonovich Kutsy (1911-1977) - sovětský historik a učitel, jeden z organizátorů vysokoškolského vzdělávání v Primorském území. Doktor historických věd , profesor . Rektor Státní univerzity Dálného východu (1956-1959).

Životopis

Grigory Kutsy se narodil 20. dubna 1911 ve vesnici Gavryshovka , okres Vinnitsa, provincie Podolsk . V raném dětství ztratil otce. V roce 1919, ve věku osmi let, se stal zemědělským dělníkem , aby pomohl své rodině. Ve dvacátých letech minulého století jeho rodina zažila hladomor .

V roce 1924 nastoupil na dvouletou školu, poté na vyšší pedagogickou školu, kterou v roce 1928 absolvoval. Poté vystudoval filologickou fakultu Vinnitského pedagogického institutu (1932).

V roce 1932 dorazil na komsomolský lístek do Spassk-Dalniy . Působil jako vedoucí pedagogického oddělení a učitel literatury, později se stal učitelem moderních dějin na Pedagogické fakultě Spasského. Sloužil dva roky v Rudé armádě, poté se vrátil k vyučování. Byl vedoucím kursové činnosti pro přípravu učitelů ZŠ, ředitelem večerního učitelského ústavu, ředitelem střední školy č. 3. V roce 1939 jako ředitel školy č. 3 obdržel titul vyznamenaný . Učitel RSFSR . Souběžně s výukou se zabýval i badatelskou prací v archivech, jeho hlavní oblastí zájmu byly dějiny revoluce a občanské války na Dálném východě.

V červnu 1941 byl Kutsy jmenován vedoucím Primorského regionálního oddělení veřejného školství. Stál v čele regionu v těžké válečné době, kdy bylo mnoho škol nuceno zavřít, protože značná část učitelů odešla na frontu, nebyl dostatek učebnic a pomůcek. Nicméně za Kutsa bylo v regionu otevřeno několik nových škol, zejména školy pro pracující mládež, škola pro děti se špatným zdravím. Kutsy vynaložil velké úsilí na popularizaci učitelské profese, opakovaně se setkal s absolventy škol a přesvědčoval je o důležitosti této profese. V roce 1943 byl s jeho pomocí otevřen Státní pedagogický ústav Vladivostok (VSPI), který umožnil zahájit školení nových učitelů v Primorye.

V roce 1952 obhájil G. S. Kutsy, který stále stál v čele regionu, svou disertační práci na téma „Boj o sovětskou moc v jižním Primorye (listopad 1917 – březen 1920)“.

V lednu 1953 se Kutsy ujal funkce ředitele VGPI a zároveň se stal vedoucím oddělení historie SSSR tohoto ústavu. Na tomto postu vynaložil mnoho úsilí, aby učitelé VGPI mohli dělat vědeckou práci, cestovat do centrálních oblastí SSSR, aby pracovali v knihovnách a archivech.

29. srpna 1956 Rada ministrů SSSR rozhodla na základě VSPI obnovit Státní univerzitu Dálného východu (FEGU) , zrušenou v roce 1930 . 1. září 1959 univerzita zahájila svou činnost a Kutsy se stal jejím prvním rektorem. Oživení FENU bylo z velké části Kutsegovou osobní zásluhou: navázal kontakty s učiteli Moskevské státní univerzity, kteří významně pomohli při organizaci práce obnovené univerzity. Leningradská a Kazaňská univerzita , Státní veřejná knihovna pojmenovaná po M.E. Saltykov-Shchedrinovi a Knihovna tichomořské flotily poskytly pomoc při doplňování univerzitní knihovny . FENU přilákala pracovníky z univerzit a výzkumných institucí z celé země. Z iniciativy rektora se od roku 1957 začaly na FENU pořádat výroční univerzitní konference a v roce 1958 se na univerzitě objevilo postgraduální studium. Pod Kutsem získala univerzita budovu na ulici Sukhanov 8 , která byla jednou z hlavních budov FENU, dokud se v roce 2013 nepřestěhovala do Ruského Ostrova.

V roce 1960 G.S. Kutsy opustil post rektora Státní univerzity Dálného východu. K dokončení své doktorské disertační práce odešel pracovat do historického oddělení pobočky Dálného východu Sibiřské pobočky Akademie věd SSSR . Disertační práce s názvem "Dělnická třída Dálného východu během říjnové revoluce, občanské války a vojenské intervence (listopad 1917 - březen 1920)". byl jím obhájen v roce 1964 na Moskevské státní univerzitě. Po její obhajobě se vrátil na FENU, kde se stal vedoucím katedry historie SSSR.

G. S. Kutsy je autorem více než 100 vědeckých a vědecko-metodických prací, včetně tří monografií a více než 60 článků. Mezi studenty G. S. Kutsego patří E. V. Ermakova , E. A. Lykova , E. V. Voronova, V. A. Yashchenko, V. L. Larin a mnoho dalších slavných historiků.

Opakovaně byl zvolen poslancem okresního a městského zastupitelstva Spassky.

Zemřel 9. července 1977 .

Rodina

Syn - Yu. G. Kutsy, také historik. V 70. letech byl vedoucím katedry dějin KSSS na USPI .

Ocenění

Paměť

Bibliografie

Literatura

Odkazy