| plocha | |
| Kyshtymsky okres | |
|---|---|
| Země | SSSR |
| Vstoupil do | Uralská oblast , Čeljabinská oblast |
| Adm. centrum | Kyshtym , Kuzněck |
| Historie a zeměpis | |
| Datum vzniku | 1924, 1934 |
| Datum zrušení | 1930, 1948 |
| Náměstí | 2100 km² |
| Počet obyvatel | |
| Počet obyvatel | 83 232 [1] lidí ( 1939 ) |
Kyshtymsky okres je administrativně-územní jednotka v rámci Uralské a Čeljabinské oblasti, která existovala v letech 1924-1930 a 1934-1948. Správním centrem je město Kyshtym , později vesnice Kuznetskoye .
Kyshtymsky okres byl vytvořen jako součást okresu Sverdlovsk v Uralské oblasti v roce 1924. V roce 1930 byl okres Kyshtymsky zrušen, obecní rady, které byly jeho součástí, byly převedeny do sousedních oblastí a vesnice Kyshtym a Karabash byly převedeny do regionální podřízenosti (schváleno Všeruským ústředním výkonným výborem RSFSR v roce 1932 ) [2] .
20. prosince 1934 byl okres Kyshtymsky obnoven jako součást Čeljabinské oblasti spojením území podřízených městským radám Kyshtym a Karabash. 10. ledna 1945 byl okres Kyshtymsky přejmenován na okres Kuznetsky a města Kyshtym a Karabash byly z jeho složení odstraněny do regionální podřízenosti. Střed okresu byl přesunut do vesnice Kuznetskoye [3] .
Podle údajů z roku 1945 zahrnoval okres Kuzněck 6 vesnických rad: Gubernsky, Kuzněckij, Metlinskij, Selezněvskij, Těčenskij a Čeremšanskij, jakož i pracovní osada Severnyj [4].
21. října 1948 byl Kuzněck okres zrušen, zatímco Gubernsky, Kuzněck a Selezjanskij byly převedeny do Argajašského okresu , Metelevskij do Kaslinského okresu a pracovní osada Severnyj byla podřízena Kyshtymu. Rada města [5] .