Curie (měsíční kráter)

Curie
lat.  Curie

Fotografie převzata z Apolla 15 .
Charakteristika
Průměr138,9 km
Největší hloubka3850 m
název
EponymPierre Curie (1859-1906) - francouzský fyzik, jeden z prvních výzkumníků radioaktivity
Umístění
23°03′ jižní šířky sh. 92°17′ východní délky  / 23,05  / -23,05; 92,28° S sh. 92,28° vd např.
Nebeské těloMěsíc 
červená tečkaCurie
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kráter Curie ( lat.  Curie ), nezaměňovat s kráterem Curie na Marsu , je velký starověký impaktní kráter na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce . Jméno bylo dáno na počest francouzského fyzika Pierra Curieho (1859-1906) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970. Vznik kráteru se datuje do přednektarijského období [1] .

Popis kráteru

Kráter Curie se většinou nachází na odvrácené straně Měsíce. Západní část jeho valu je na pohledové straně . Při příznivé libraci je kráter přístupný pro pozorování ze Země , i když ve zkreslené podobě, která neumožňuje vidět detaily jeho struktury. Nejbližšími sousedy kráteru jsou krátery Hecataeus a Humboldt na západě; kráter Schorr na severo-severozápadě; kráter Sklodowska na severovýchodě; kráter Lauritsen na jihovýchodě a kráter Barnard na jihozápadě. Na západ od kráteru je řetězec Humboldtových kráterů [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru 23°03′ jižní šířky sh. 92°17′ východní délky  / 23,05  / -23,05; 92,28° S sh. 92,28° vd g , průměr 138,9 km 3] , hloubka 3,85 km [4] .

Kráter Curie má polygonální tvar a za dlouhou dobu své existence byl výrazně zničen. Vzdouvání je vyhlazené a těžko rozlišitelné na pozadí okolního terénu, severovýchodní část vlnobití je pokryta satelitními krátery Curie Z a Curie C (viz níže), východní část vlnovky je pokryta Curie G satelitní kráter.v jihozápadní části mísy se rozlišuje shluk kráterů, v jihovýchodní části mísovitý satelitní kráter Curie K a v severozápadní části satelitní kráter Curie V.

Satelitní krátery

Curie Souřadnice Průměr, km
C 21°14′ jižní šířky sh. 94°21′ východní délky  / 21,24  / -21,24; 94,35 ( Curie C )° S sh. 94,35° východní délky např. 48,0
E 22°26′ jižní šířky sh. 96°26′ východní délky  / 22,43  / -22,43; 96,43 ( Curie E )° S sh. 96,43° východní délky např. 38.4
G 23°38′ jižní šířky sh. 94°50′ východní délky  / 23,64  / -23,64; 94,84 ( Curie G )° S sh. 94,84° vd např. 50,0
K 23°44′ jižní šířky sh. 92°57′ východní délky  / 23,73  / -23,73; 92,95 ( Curie K )° S sh. 92,95° vd např. 11.1
L 26°14′ jižní šířky sh. 93°03′ východní délky  / 26,24  / -26,24; 93,05 ( Curie L )° S sh. 93,05° východní délky např. 21.1
M 28°36′ jižní šířky sh. 92°31′ východní délky  / 28,6  / -28,6; 92,51 ( Curie M )° S sh. 92,51° vd např. 36.6
P 28°32′ jižní šířky sh. 90°12′ východní délky  / 28,54  / -28,54; 90,2 ( Curie P )° S sh. 90,2° vd např. 29.4
PROTI 22°07′ jižní šířky sh. 90°41′ východní délky  / 22,11  / -22,11; 90,68 ( Curie V )° S sh. 90,68° východní délky např. 21.1
Z 20°33′ jižní šířky sh. 92°30′ východní délky  / 20,55  / -20,55; 92,5 ( Curie Z )° S sh. 92,5° východní délky např. 22.0

Viz také

Poznámky

  1. 12 Databáze lunárního impaktního kráteru . Losiak A., Kohout T., O'Sulllivan K., Thaisen K., Weider S. (Lunar and Planetary Institute, Lunar Exploration Intern Program, 2009); aktualizováno Öhmanem T. v roce 2011. Archivovaná stránka .
  2. Kráter Curie na mapě LAC-100 . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 5. května 2012.
  3. Příručka Mezinárodní astronomické unie . Získáno 5. července 2020. Archivováno z originálu dne 26. července 2019.
  4. John E. Westfall's Atlas of the Lunar Terminator, Cambridge Univ. Stiskněte (2000) . Získáno 10. dubna 2015. Archivováno z originálu 18. prosince 2014.

Odkazy