Kuurne - Brusel - Kuurne

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 29. listopadu 2019; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Kuurne - Brusel - Kuurne
netherl.  Kuurne-Brusel-Kuurne
Informace o závodu
Disciplína silniční cyklistika
Založený 1945
Závodění 74 (v roce 2022)
Umístění Belgie
Typ jednoho dne
Soutěž UCI Europe Tour ( 1.HC )
Trávení času konec února/začátek března
Organizátor vzw Koninklijke Sportingclub Kuurne
Postavení profesionální
webová stránka kuurne-brussel-kuurne.be ​(  n.d.)
Držitelé rekordů za vítězství
držitel rekordu Tom Bonen
3 vítězství

Kuurne- Brusel -Kuurne ( nizozemsky  Kuurne-Brusel-Kuurne ) je jednodenní silniční cyklistický závod na silnicích Belgie .

Historie

Poprvé se konala v roce 1945. Koná se poslední neděli v únoru nebo první neděli v březnu den po Omlop Het Niuvsblad . Pravidelně zrušeno kvůli špatnému počasí, jak se stalo v roce 2013 [1] .

Od roku 2005 zařazen do kalendáře UCI Europe Tour , má kategorii 1.HC.

Trasa

Navzdory svému názvu trasa ve skutečnosti nezasahuje do Bruselu . Závod začíná na hipodromu v Kürnu na jihu Západních Flandr a poté míří na východ směrem k Bruselu, ale jeho nejvýchodnější bod je někde u Ninove , 23 km západně od Bruselu. Po „odbočce“ se trasa stáčí směrem k Vlámským Ardenám , kde jsou kopce, a po cca 200 km končí v Kürnu. Trasa v "horské zóně" se každý rok mění, ale některá stoupání jsou pravidelná, včetně Edelareberg , La Houppe , Kanarieberg , Nieuwe Kruisberg , Oude Kwaremont , Tiegemberg a Nokereberg

S dlouhým a plochým úsekem k cílové čáře je trať méně selektivní než Omlop Het Niuvsblad . Závod končí dvěma cílovými koly kolem Kortrijka a Kürne. [2] S posledním stoupáním 53 km od cíle je Kürne-Brusel-Kürne považováno za klasiku pro sprintery . [3]

Vítězové

RokVítězDruhýTřetí
Omloop van Kuurne
1945 Valer Olivier Albert Ramon Albert Desen
1946 Henri Delmeuille Arthur Mommerency Albert Pape
Kuurne-Brusel-Kuurne
1947 Andre Peters Andre Rossel Omer Mommerency
1948 Ahil Beuise Andre Peters Roger Knockart
1949 Albert Desen Valer Olivier Arthur Mommerency
1950 Valer Olivier Albert Desen André Declerc
1951 André Declerc Maurice Blomm Albert Desen
1952 André Malbranque Albert Lambert Basil Wambeke
1953 Leopold De Graveleyn Andre Peters René Mertensová
1954 Leon Vandale René Auril Boudewijn Devo
1955 Josef Plankart René Mertensová Henri Deneys
1956 Henri Deneys Wim Van East Alberic Schotte
1957 Josef Verhelts Leon Vandale Norbert Kerkhove
1958 Gilbert Desme Karel De Bare Marcel Reikart
1959 Gentil Salens Arthur Decabother Maurice Meuleman
1960 Josef Plankart Francis Pipelin Henri De Wolf
1961 Leon Vandale Alfred De Bruyne
André Neuel
1962 Pete Rentmester Robert De Middelair Romain Van Weinsberg
1963 Noel Fauré Leon Vandale Willy Boklant
1964 Arthur Decabother Tom Simpson Frans Melkenbeck
1965 Guido Raybrook Vincent Danson Bernard Van De Kerkov
1966 Gustaf De Smet Robert De Middelair Norbert Kerkhove
1967 Daniel Van Ruckeghem Eric Demunster Walter Bouquet
1968 Eric Lehman Daniel Van Ruckeghem Edward Sells
1969 Freddy Decludt Noel Wantigem Emil Lambrecht
1970 Roger de Vlaminck Eric Lehman Daniel Van Ruckeghem
1971 Roger de Vlaminck Eric Lehman Frans Verbeck
1972 Gustaf Van Rosbroek Noel Van Kloster Willy Plankart
1973 Walter Plankart Freddie Martens Tino Tabák
1974 Wilfried Wesemel Eddie Verstruten Cyril Guimard
1975 Frans Verhagen Tino Tabák Freddie Martens
1976 Frans Verhagen Frankie De Gendt Herve Vermereen
1977 Patrik Sercu Walter Plankart Dietrich Thurau
1978 Patrik Lefebvre Ludo Delacroix Walter Plankart
1979 Walter Plankart Alphonse Van Katwijk Jean-Luc Vandenbroek
1980 Jan Ras Ludo Peters Sean Kelly
1981 Yos Jacobs Jean-Luc Vandenbroek Hubert Linard
1982 Gregor Brown Eddie Plankart Sean Kelly
1983 Jan Ras Sean Kelly Eddie Plankart
1984 Jos Lammertinck Walter Plankart Marc Dierickx
1985 William Tuckart Mark seržant Gerrit Solleveld
1986 z důvodu špatného počasí zrušeno
1987 Ludo Peters Johan Lammerts Dirk Demol
1988 Hendrik Redant Noel Segers Jelle Neidam
1989 Edwig Van Hooydonk Mauro Gianetti Johan Devos
1990 Hendrik Redant Jelle Neidam Davis Finney
1991 Johnny Dove Jean-Paul Van Poppel Hendrik Redant
1992 Olaf Ludwig Christoph Capel Johan Museuw
1993 z důvodu špatného počasí zrušeno
1994 Johan Museuw Johan Capio Olaf Ludwig
1995 Frederic Moncassin Hendrik Redant Andrea Peronová
1996 Rolf Sorensen Frederic Moncassin Gianluca Pianegonda
1997 Johan Museuw Štefan Bártha Bruno Boscardine
1998 Andrej Chmil Frank Vandenbroek Emmanuel Magnin
1999 Yo Plankart Johan Museuw Andrej Chmil
2000 Andrej Chmil Gert Van Bondt Jan Kirsipuu
2001 Peter Van Petegem Hans De Klerk Yo Plankart
2002 Jan Kirsipuu Serge Bageta Enrico Cassani
2003 Roy Sentyens Liif Hoste Volker Ordowski
2004 Stephen de Jong Paolo Bettini Gerben Loewik
2005 George Hincapie Kevin Van Impe Bert Rusems
2006 Nick Nuyens Liif Hoste Tom Bonin
2007 Tom Bonin Marcel Seeberg Ilyo Keisse
2008 Stephen de Jong Sebastian Langeveld Matthew Goss
2009 Tom Bonin Bernhard Eisel Jeremy Hunt
2010 Bobby Traxel Rick Flens Ian Stannard
2011 Christopher Sutton Jevgenij Gutarovič André Greipel
2012 Mark Cavendish Jevgenij Gutarovič Kenny Van Hummel
2013 z důvodu špatného počasí zrušeno
2014 Tom Bonin Moreno Hofland Sep Vanmarcke
2015 Mark Cavendish Alexandr Kristoff Elia Viviani
2016 Jasper Steuven Alexandr Kristoff Nasser Buhanni
2017 Petr Sagan Jasper Steuven Luke Rowe
2018 Dylan Groenewegen Arnaud Demar Sonny Colbrelli
2019 Bob Jungels Owain Doall Nicky Terpstra
2020 Casper Asgreen Giacomo Nizzolo Alexandr Kristoff
2021 Mads Pedersen Anthony Tyurgis Tom Pidcock
2022 Fabio Jacobsen Caleb Yuen Hugo Hofstetter

Vítězný rekord

Podle země

vítězství Země
53  Belgie
deset  Holandsko
3  Dánsko
2  Německo , Velká Británie 
jeden  Austrálie , Estonsko , Francie , USA   

Poznámky

  1. Kuurne-Brusel-Kuurne afgelast door de sneeuwval. Sporza . Datum přístupu: 17. září 2013. Archivováno z originálu 28. února 2013.
  2. Organisatoren hertekenen finale Kuurne-Brusel-Kuurne  (n.d.)  ? (nedostupný odkaz) . sporza.be . Datum přístupu: 26. února 2016. Archivováno z originálu 6. dubna 2017. 
  3. Wynn, Nigel Omloop Het Nieuwsblad a Kuurne-Brusel-Kuurne 2016 náhled . cyclingweekly.co.uk . Datum přístupu: 25. února 2016. Archivováno z originálu 27. února 2016.
  4. Kuurne-Brusel-Kuurne 1961 en wvcycling.com . wvcycling.com . Získáno 6. února 2019. Archivováno z originálu dne 22. října 2018.
  5. Kuurne-Brusel-Kuurne 1961 en cyclebase.nl . cyclebase.nl . Získáno 6. února 2019. Archivováno z originálu dne 22. října 2018.
  6. Armstrong perd ses 7 Tours . lequipe.fr (22. října 2012). Archivováno 22. 10. 2012.

Odkazy