Lagarde, Christine

Christine Lagardeová
fr.  Christine Lagardeová
Prezident Evropské centrální banky
od  1. listopadu 2019
Předchůdce Mario Draghi
11. výkonný ředitel MMF
5. července 2011  – 12. září 2019
Předchůdce Dominique Strauss-Kahn
Nástupce Kristalina Georgieva
Francouzský ministr hospodářství, financí a průmyslu
14. listopadu 2010  – 30. června 2011
Předseda vlády François Fillon
Prezident Nicolas Sarkozy
Předchůdce sama jako ministryně hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti Francie
Nástupce François Barouin
Francouzský ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti
18. března 2008  – 14. listopadu 2010
Předseda vlády François Fillon
Prezident Nicolas Sarkozy
Předchůdce Jean-Louis Borloo
Nástupce sama jako ministryně hospodářství, financí a průmyslu Francie
Francouzský ministr zemědělství a rybolovu
18. května 2007  – 18. března 2008
Předseda vlády François Fillon
Prezident Nicolas Sarkozy
Předchůdce Dominique Bassero
Nástupce Michel Barnier
Delegát francouzského ministra pro zahraniční obchod
2. června 2005  – 18. května 2007
Předseda vlády Dominique de Villepin
Prezident Jacques Chirac
Předchůdce François Les
Nástupce Anne-Marie Idrakové
Narození 1. ledna 1956( 1956-01-01 ) [1] [2] [3] […] (ve věku 66 let)
Paříž,Francie
Jméno při narození fr.  Christine Madeleine Odette Lallouette
Manžel Q113585479 ? [čtyři]
Zásilka
Vzdělání

Univerzita Paris X - Nanterre

Institut politických studií (Aix-en-Provence)
Autogram
Ocenění
Důstojník Řádu čestné legie Rytíř Řádu čestné legie Velitel Řádu za zemědělské zásluhy (Francie)
velitel Řádu za námořní zásluhy (Francie) Velký důstojník Národního řádu Pobřeží slonoviny
Řád přátelství - 2010
Místo výkonu práce
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Christine Madeleine Odette Lagarde [5] ( fr.  Christine Madeleine Odette Lagarde , rozená Lalouette [5] ( Lallouette ); narozena 1. ledna 1956 , Paříž ) je francouzský státník . Předseda Evropské centrální banky od 1. listopadu 2019.

Ministr zemědělství a rybolovu Francie (2007-2008). Francouzský ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti (2008-2010). Francouzský ministr hospodářství, financí a průmyslu (2010-2011). Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (2011-2019).

Životopis

Narozen 1. ledna 1956 v Paříži v rodině vysokoškolského učitele. Christine si nejprve vybrala sportovní kariéru pro sebe - byla členkou francouzského týmu synchronizovaného plavání , v roce 1971 se stala bronzovou medailistkou národního šampionátu. Po brzké smrti svého otce jeho sportovní kariéra skončila. „Když mi bylo sedmnáct, získal jsem stipendium American Field Service (mezinárodní organizace, která organizuje studentské výměny po celém světě) a strávil jsem celý rok ve Spojených státech . Jiná země, cizí jazyk, jiný vzdělávací systém nejprve způsobily šok. A pak jsem si uvědomil, co to znamená být globální…“.

Vysokoškolské vzdělání získala na univerzitě v Paříži X-Nanterre a na Institutu politických studií v Aix-en-Provence .

Od roku 1981 je advokátkou jedné z největších světových právnických a poradenských firem Baker & McKenzie , Chicago . Celkem 25 let pracovala Christine Lagarde ve společnosti Baker & McKenzie, kde udělala kariéru a v roce 1999 se stala první ženou ve vedení této organizace. Pod vedením Lagardeové zdvojnásobila chicagská právnická firma v roce 2004 svůj obrat na více než 1 miliardu USD . V roce 2002 zařadil Wall Street Journal Europe Christine Lagardeovou jako pátou vedoucí podnikatelku v Evropě. Kromě toho v letech 1995 až 2002 pracovala v Centru mezinárodních a strategických studií , kde spolu se Zbigniewem Brzezinskim vedla jednu z komisí .

V roce 2005 francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin přesvědčí Lagardeovou, aby udělala kariérní obrat – vrátila se do Francie a vstoupila do politiky. Od 2. června 2005 - Delegát ministra pro zahraniční obchod [6] . Od 18. května 2007 - ministr zemědělství a rybolovu Francie [7] . Od 18. března 2008 - ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti Francie a od 14. listopadu 2010 do 29. června 2011 - ministr hospodářství, financí a průmyslu Francie [8] [9] . Lagardeová je první ženou, která tento post zastává. Dominique Strauss-Kahn hovořil o Lagardeové skepticky: „Pro popis našeho vztahu s madame Lagardeovou je slovo „respekt“ stěží vhodné,“ řekl. "Je neschopná, je to jen pěkná fasáda." Lagardeová mnohé šokovala svou americkou přímostí. Pár měsíců po svém jmenování ministryní financí veřejně prohlásila: "Pokud je benzín příliš drahý, Francouzi musí přejít na jízdní kola." Novináři ji srovnávali s Marií Antoinettou , které se připisuje věta „ Nemají lidé chleba? Tak ať jedí koláče “ a pokřtili ji Madame Faux pas (fr. La gaffe, „netaktnost“, v souladu se jménem Lagarde) [10] .

Zařazená do seznamu nejvlivnějších žen světa podle časopisu Forbes , v prosinci 2019 obsadila druhé místo v žebříčku, druhé za Angelou Merkelovou , pokud jde o vliv [11] [12] . Hraje tenis . Matka dvou synů.

Výkonný ředitel MMF

Dne 28. června 2011 byla zvolena výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu . Do své funkce nastoupila 5. července 2011 [13] .

Dne 19. února 2016 správní rada Mezinárodního měnového fondu znovu zvolila Christine Lagardeovou do funkce výkonné ředitelky MMF. Dne 16. července 2019 oznámila rezignaci na svou funkci od 12. září 2019 [14] [15] .

Šéf Evropské centrální banky

Dne 17. září 2019 Evropský parlament odhlasoval kandidaturu Christine Lagardeové na post šéfky Evropské centrální banky (394 pro, 206 proti) [16] [17] .

Dne 18. října 2019 byla na summitu EU schválena ve funkci na dobu 8 let [18] [19] , termín nástupu do funkce je 1. listopadu 2019.

Obvinění z nedbalosti a korupce

Dne 17. prosince 2015 v Paříži oficiální představitel Republikového soudu oznámil, že šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová předstoupí před francouzský soud. Bývalý francouzský ministr financí je jedním z obžalovaných v „kauze Tapi“ a je obviněn z nedbalosti [20] . Řeč je o prodeji kontrolního podílu ve společnosti Adidas v roce 1993 známým podnikatelem a politikem Bernardem Tapim . K dokončení obchodu bylo vytvořeno konsorcium vedené státní bankou Credit Lyonnais . Po prodeji Tapi obvinil banku z podvodu a požadoval náhradu škody. V roce 2007 byl případ z iniciativy Lagardeové postoupen arbitráži, podle níž podnikatel obdržel od finanční státní struktury odškodnění více než 400 milionů eur. V roce 2013 podalo konsorcium proti rozhodnutí arbitráže stížnost. Tapi byl později obviněn z podvodu jako součást zločinecké skupiny. V únoru 2015 kasační soud zrušil rozhodčí nález. A na začátku prosince soud rozhodl, že Tapi musí vrátit 400 milionů eur, které dostal. Vyšetřování viní Lagardeovou z nedbalosti, která vedla k nezákonné zpronevěře veřejných prostředků a vyplacení více než 400 milionů eur z nich Bernardu Tapiemu. Podání případu k soudu bylo neočekávaným rozhodnutím, protože prokurátor trval na uzavření vyšetřování proti Lagardeové. Sama šéfka MMF hodnotí obvinění jako „naprosto nepodložená“. Zástupce MMF uvedl, že rozhodnutím členů představenstva může Lagardeová nadále působit jako šéfka této organizace.

Ocenění

Čestné tituly a uznání

Poznámky

  1. ↑ Internetová filmová databáze  (anglicky) – 1990.
  2. ↑ Christine Lagarde // Encyclopædia Britannica 
  3. ↑ Christine Lagarde // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  4. ↑ The Daily Telegraph, Daily telegraph  (anglicky) // The Daily Telegraph / C. Evans - Londýn , Thajsko : 1855. - ISSN 0307-1235 ; 0307-269X ; 1477-3805
  5. ↑ 1 2 L'Expansion (2007)
  6. ↑ Décret du 2 juin 2005 relatif à la composition du Gouvernement - JORF n°128 du 3 juin 2005 strana 9918 texte n° 1 Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (FR)
  7. ↑ Décret z 18. května 2007 relativní ke kompozici z Gouvernement - JORF č. 115 ze dne 19. května 2007 strana 9714 text č. 2 Archivováno 21. června 2015 ve Wayback Machine  (fr.)
  8. ↑ Décret ze 14. listopadu 2010 relativní ke složení du Gouvernement - JORF č. 0265 ze 16. listopadu 2010 strana 20344 text č. 2 Archivováno 21. června 2015 ve Wayback Machine  (FR)
  9. ↑ Décret du 29. juin 2011 relatif à la composition du Gouvernement - JORF n°0150 du 30. června 2011 strana 11010 texte n° 1 Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (FR)
  10. ↑ Paní MMF. „Nejameričtější Francouzka“ Christine Lagardeová je blízko k tomu, aby se stala první ženou v čele MMF | Forbes.ru _ Získáno 11. července 2011. Archivováno z originálu 30. června 2011.
  11. ↑ Nicolette Jonesová. Nejmocnější ženy v politice 2019: Merkelová, Pelosiová a ženy řídí  svět . Forbes. Staženo 14. prosince 2019. Archivováno z originálu 13. prosince 2019.
  12. ↑ Angela Merkelová byla Forbesem vyhlášena nejmocnější ženou roku . TASS. Staženo 14. prosince 2019. Archivováno z originálu 16. prosince 2019.
  13. ↑ Christine Lagarde přebírá funkci šéfky MMF. Archivováno z originálu 6. července 2011.
  14. ↑ Prohlášení generální ředitelky Christine Lagardeové  . MMF. Získáno 8. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 4. prosince 2019.
  15. ↑ Lagardeová odstoupí z čela MMF a stane se šéfkou ECB . Novinky Maanimo (3. července 2019). Získáno 18. července 2019. Archivováno z originálu 18. února 2020.
  16. ↑ Europoslanci podpořili Christine Lagardeovou příští prezidentkou ECB | Novinky | Evropský parlament  (anglicky) . www.europarl.europa.eu (9. března 2019). Staženo 8. prosince 2019. Archivováno z originálu 15. prosince 2019.
  17. ↑ Christine Lagarde zvolena do čela Evropské centrální banky . RBC. Získáno 8. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 29. listopadu 2019.
  18. ↑ Evropská centrální banka. Nový prezident Evropské centrální banky  (anglicky) . Evropská centrální banka. Získáno 8. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 27. prosince 2019.
  19. ↑ Orgány EU schválily Lagardeovou jako šéfku Evropské centrální banky . RBC. Získáno 8. prosince 2019. Archivováno z originálu dne 8. prosince 2019.
  20. ↑ Šéf MMF bude čelit soudu . dw.com (17. prosince 2015). Datum přístupu: 17. prosince 2015. Archivováno z originálu 22. prosince 2015.
  21. ↑ Décret du 6. apríl 2012 portant promotion et nomination - JORF n°0085 du 8. apríl 2012 strana 6432 texte n° 6 Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (FR)
  22. ↑ 1 2 3 Christine Lagarde – Grands Avocats Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (FR)
  23. ↑ Décret du 13 juillet 2000 portant promotion et nomination - JORF n°162 du 14 juillet 2000 strana 10825 Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (fr.)
  24. ↑ Decret č. 2002-88 ze 17. ledna 2002 relatif à l'ordre du Mérite maritime . Získáno 7. října 2019. Archivováno z originálu dne 29. března 2017.
  25. ↑ Vyznamenání: Christine Lagarde faite Grand officier de l'ordre national ivoirien Archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine  (FR)
  26. ↑ Dekret prezidenta Ruské federace ze dne 4. listopadu 2010 č. 1302 „O udělování státních vyznamenání Ruské federace cizím občanům“ Archivováno 21. června 2015.
  27. ↑ KU Leuven uděluje čestný doktorát Christine Lagardeové, šéfce MMF Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine 
  28. ↑ L'Université de Montréal remet un doctorat honoris causa à Christine Lagarde Archivováno 21. června 2015 na Wayback Machine  (fr.)
  29. ↑ Merkelová pokračování d'être la femme la plus puissante du monde Archivováno 17. května 2015 na Wayback Machine  (FR)

Odkazy

 Výkonní ředitelé Mezinárodního měnového fondu
  Přejděte na položku Wikidata  V sociálních sítích
Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie