Christine Lagardeová | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
fr. Christine Lagardeová | |||||||
Prezident Evropské centrální banky | |||||||
od 1. listopadu 2019 | |||||||
Předchůdce | Mario Draghi | ||||||
11. výkonný ředitel MMF | |||||||
5. července 2011 – 12. září 2019 | |||||||
Předchůdce | Dominique Strauss-Kahn | ||||||
Nástupce | Kristalina Georgieva | ||||||
Francouzský ministr hospodářství, financí a průmyslu | |||||||
14. listopadu 2010 – 30. června 2011 | |||||||
Předseda vlády | François Fillon | ||||||
Prezident | Nicolas Sarkozy | ||||||
Předchůdce | sama jako ministryně hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti Francie | ||||||
Nástupce | François Barouin | ||||||
Francouzský ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti | |||||||
18. března 2008 – 14. listopadu 2010 | |||||||
Předseda vlády | François Fillon | ||||||
Prezident | Nicolas Sarkozy | ||||||
Předchůdce | Jean-Louis Borloo | ||||||
Nástupce | sama jako ministryně hospodářství, financí a průmyslu Francie | ||||||
Francouzský ministr zemědělství a rybolovu | |||||||
18. května 2007 – 18. března 2008 | |||||||
Předseda vlády | François Fillon | ||||||
Prezident | Nicolas Sarkozy | ||||||
Předchůdce | Dominique Bassero | ||||||
Nástupce | Michel Barnier | ||||||
Delegát francouzského ministra pro zahraniční obchod | |||||||
2. června 2005 – 18. května 2007 | |||||||
Předseda vlády | Dominique de Villepin | ||||||
Prezident | Jacques Chirac | ||||||
Předchůdce | François Les | ||||||
Nástupce | Anne-Marie Idrakové | ||||||
Narození |
1. ledna 1956 [1] [2] [3] […] (ve věku 66 let) Paříž,Francie |
||||||
Jméno při narození | fr. Christine Madeleine Odette Lallouette | ||||||
Manžel | Q113585479 ? [čtyři] | ||||||
Zásilka | |||||||
Vzdělání | Institut politických studií (Aix-en-Provence) | ||||||
Autogram | |||||||
Ocenění |
|
||||||
Místo výkonu práce | |||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Christine Madeleine Odette Lagarde [5] ( fr. Christine Madeleine Odette Lagarde , rozená Lalouette [5] ( Lallouette ); narozena 1. ledna 1956 , Paříž ) je francouzský státník . Předseda Evropské centrální banky od 1. listopadu 2019.
Ministr zemědělství a rybolovu Francie (2007-2008). Francouzský ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti (2008-2010). Francouzský ministr hospodářství, financí a průmyslu (2010-2011). Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (2011-2019).
Narozen 1. ledna 1956 v Paříži v rodině vysokoškolského učitele. Christine si nejprve vybrala sportovní kariéru pro sebe - byla členkou francouzského týmu synchronizovaného plavání , v roce 1971 se stala bronzovou medailistkou národního šampionátu. Po brzké smrti svého otce jeho sportovní kariéra skončila. „Když mi bylo sedmnáct, získal jsem stipendium American Field Service (mezinárodní organizace, která organizuje studentské výměny po celém světě) a strávil jsem celý rok ve Spojených státech . Jiná země, cizí jazyk, jiný vzdělávací systém nejprve způsobily šok. A pak jsem si uvědomil, co to znamená být globální…“.
Vysokoškolské vzdělání získala na univerzitě v Paříži X-Nanterre a na Institutu politických studií v Aix-en-Provence .
Od roku 1981 je advokátkou jedné z největších světových právnických a poradenských firem Baker & McKenzie , Chicago . Celkem 25 let pracovala Christine Lagarde ve společnosti Baker & McKenzie, kde udělala kariéru a v roce 1999 se stala první ženou ve vedení této organizace. Pod vedením Lagardeové zdvojnásobila chicagská právnická firma v roce 2004 svůj obrat na více než 1 miliardu USD . V roce 2002 zařadil Wall Street Journal Europe Christine Lagardeovou jako pátou vedoucí podnikatelku v Evropě. Kromě toho v letech 1995 až 2002 pracovala v Centru mezinárodních a strategických studií , kde spolu se Zbigniewem Brzezinskim vedla jednu z komisí .
V roce 2005 francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin přesvědčí Lagardeovou, aby udělala kariérní obrat – vrátila se do Francie a vstoupila do politiky. Od 2. června 2005 - Delegát ministra pro zahraniční obchod [6] . Od 18. května 2007 - ministr zemědělství a rybolovu Francie [7] . Od 18. března 2008 - ministr hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti Francie a od 14. listopadu 2010 do 29. června 2011 - ministr hospodářství, financí a průmyslu Francie [8] [9] . Lagardeová je první ženou, která tento post zastává. Dominique Strauss-Kahn hovořil o Lagardeové skepticky: „Pro popis našeho vztahu s madame Lagardeovou je slovo „respekt“ stěží vhodné,“ řekl. "Je neschopná, je to jen pěkná fasáda." Lagardeová mnohé šokovala svou americkou přímostí. Pár měsíců po svém jmenování ministryní financí veřejně prohlásila: "Pokud je benzín příliš drahý, Francouzi musí přejít na jízdní kola." Novináři ji srovnávali s Marií Antoinettou , které se připisuje věta „ Nemají lidé chleba? Tak ať jedí koláče “ a pokřtili ji Madame Faux pas (fr. La gaffe, „netaktnost“, v souladu se jménem Lagarde) [10] .
Zařazená do seznamu nejvlivnějších žen světa podle časopisu Forbes , v prosinci 2019 obsadila druhé místo v žebříčku, druhé za Angelou Merkelovou , pokud jde o vliv [11] [12] . Hraje tenis . Matka dvou synů.
Dne 28. června 2011 byla zvolena výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu . Do své funkce nastoupila 5. července 2011 [13] .
Dne 19. února 2016 správní rada Mezinárodního měnového fondu znovu zvolila Christine Lagardeovou do funkce výkonné ředitelky MMF. Dne 16. července 2019 oznámila rezignaci na svou funkci od 12. září 2019 [14] [15] .
Dne 17. září 2019 Evropský parlament odhlasoval kandidaturu Christine Lagardeové na post šéfky Evropské centrální banky (394 pro, 206 proti) [16] [17] .
Dne 18. října 2019 byla na summitu EU schválena ve funkci na dobu 8 let [18] [19] , termín nástupu do funkce je 1. listopadu 2019.
Dne 17. prosince 2015 v Paříži oficiální představitel Republikového soudu oznámil, že šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová předstoupí před francouzský soud. Bývalý francouzský ministr financí je jedním z obžalovaných v „kauze Tapi“ a je obviněn z nedbalosti [20] . Řeč je o prodeji kontrolního podílu ve společnosti Adidas v roce 1993 známým podnikatelem a politikem Bernardem Tapim . K dokončení obchodu bylo vytvořeno konsorcium vedené státní bankou Credit Lyonnais . Po prodeji Tapi obvinil banku z podvodu a požadoval náhradu škody. V roce 2007 byl případ z iniciativy Lagardeové postoupen arbitráži, podle níž podnikatel obdržel od finanční státní struktury odškodnění více než 400 milionů eur. V roce 2013 podalo konsorcium proti rozhodnutí arbitráže stížnost. Tapi byl později obviněn z podvodu jako součást zločinecké skupiny. V únoru 2015 kasační soud zrušil rozhodčí nález. A na začátku prosince soud rozhodl, že Tapi musí vrátit 400 milionů eur, které dostal. Vyšetřování viní Lagardeovou z nedbalosti, která vedla k nezákonné zpronevěře veřejných prostředků a vyplacení více než 400 milionů eur z nich Bernardu Tapiemu. Podání případu k soudu bylo neočekávaným rozhodnutím, protože prokurátor trval na uzavření vyšetřování proti Lagardeové. Sama šéfka MMF hodnotí obvinění jako „naprosto nepodložená“. Zástupce MMF uvedl, že rozhodnutím členů představenstva může Lagardeová nadále působit jako šéfka této organizace.
Mezinárodního měnového fondu | Výkonní ředitelé|
---|---|
|
![]() |
| |||
---|---|---|---|---|
Tematické stránky | ||||
Slovníky a encyklopedie | ||||
|