Langren | |
---|---|
lat. Langrenus | |
Charakteristika | |
Průměr | 132 km |
Největší hloubka | 4500 m |
název | |
Eponym | Mikael Florent van Langren (1598–1675) byl holandský astronom a kartograf. |
Umístění | |
8°52′ jižní šířky sh. 61°02′ východní délky / 8,86 / -8,86; 61,04° S sh. 61,04° východní délky např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Langren | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Langren ( lat. Langrenus ) je velký impaktní kráter v oblasti východního pobřeží Sea of Penty na viditelné straně Měsíce . Jméno bylo dáno na počest nizozemského astronoma a kartografa Mikaela Florenta van Langrena (1598-1675) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1935. Vznik kráteru se datuje do období Eratosthenes [1] a je považován za tzv. jeden z největších kráterů, které se objevily za poslední 3 roky.2 miliardy let.
Nejbližšími sousedy kráteru jsou malý kráter Al-Marrakishi na západě; krátery Bielharz , Atwood a Naonobu na severozápad; malý kráter Acosta na severu; kráter Somerville na východě; Kráter Barkla na východ-jihovýchod; Kulhavý kráter na jiho-jihovýchodě a kráter Lohse na jihu. Severovýchodně od kráteru se nachází Moře pěny [2] . Selenografické souřadnice středu kráteru jsou 8°52′ jižní šířky. sh. 61°02′ východní délky / 8,86 / -8,86; 61,04° S sh. 61,04° východní délky d. , průměr - 132 km [3] , hloubka 4,5 km [4] .
Langrenův kráter má polygonální tvar a pro své malé stáří nebyl prakticky zničen. Vzdouvání je jasně ohraničené, vnitřní svah je široký až 20 km, s výraznou terasovitou strukturou. Ve východní části šachty ze strany Apolla 14 byla pozorována barevná anomálie v podobě rezavé barvy jedné nebo více kupolovitých vyvýšení [5] .
Výška valu nad okolím dosahuje 1630 m [1] , objem kráteru je přibližně 17200 km³ [1] . Dno mísy má albedo vyšší než okolí, díky čemuž kráter dobře vyniká ve vysoko položeném místě Slunce . Povrch dna mísy je poměrně rovný, v severozápadní části poněkud členitější, posetý velkým množstvím balvanů. Ve středu mísy se nachází akumulace mohutných centrálních vrcholů, tvořených gabro - norit - troktolitovým anorthositem s obsahem plagioklasů 85-90 % (GNTA1), anorthozitovým noritem (AN) a troktolitem (T) [6] . Langrenův kráter je jedním ze sedmi v současnosti známých kráterů s obsahem troktolitu v centrálním vrcholu (troktolit je složen z přibližně stejných částí plagioklasu a olivínu a vzniká splynutím vyvřelých hornin a hornin, které tvoří měsíční kůru během impaktní události ). Alpha Peak má výšku 3000 m, Beta Peak - 3500 m [7] .
Kráter je středem jasného, fragmentovaného systému paprsků, který se šíří v Sea of Plenty západně od kráteru a je uveden jako kráter jasných paprsků Asociací pro lunární a planetární astronomii (ALPO) [8] .
V kráteru Langren 30. prosince 1992 pozoroval francouzský astronom Audouin Dollfus z pařížské observatoře pomocí metrového dalekohledu krátkodobé měsíční jevy (CLP) ve formě záře na dně mísy kráteru [9]. . Bylo navrženo, že zdrojem záře může být emise plynů skrz trhliny na dně kráteru [9] .
Langren | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
E | 12°44′ jižní šířky sh. 60°43′ východní délky / 12,73 / -12,73; 60,72 ( Langren E )° S sh. 60,72° východní délky např. | 31,0 |
G | 12°10′ jižní šířky sh. 65°28′ východní délky / 12,17 / -12,17; 65,46 ( Langren G )° S sh. 65,46° východní délky např. | 21.9 |
H | 8°02′ jižní šířky sh. 64°17′ východní délky / 8,03 / -8,03; 64,29 ( Langren H )° S sh. 64,29° východní délky např. | 25.2 |
L | 12°40′ jižní šířky sh. 61°55′ východní délky / 12,67 / -12,67; 61,92 ( Langren L )° S sh. 61,92° východní délky např. | 12.6 |
M | 9°49′ jižní šířky sh. 66°25′ východní délky / 9,82 / -9,82; 66,41 ( Langren M )° S sh. 66,41° východní délky např. | 18.2 |
N | 8°59′ jižní šířky sh. 65°44′ východní délky / 8,98 / -8,98; 65,74 ( Langren N )° S sh. 65,74° východní délky např. | 12.5 |
P | 12°02′ jižní šířky sh. 63°01′ východní délky / 12,04 / -12,04; 63,01 ( Langren P )° S sh. 63,01° východní délky např. | 42.3 |
Q | 11°59′ jižní šířky sh. 60°41′ východní délky / 11,99 / -11,99; 60,69 ( Langren Q )° S sh. 60,69° východní délky např. | 12.9 |
R | 7°46′ jižní šířky sh. 63°45′ východní délky / 7,76 / -7,76; 63,75 ( Langren R )° S sh. 63,75° východní délky např. | 5.4 |
S | 6°43′ jižní šířky sh. 64°47′ východní délky / 6,72 / -6,72; 64,79 ( Langren S )° S sh. 64,79° východní délky např. | 8.9 |
T | 4°47′ jižní šířky sh. 62°18′ východní délky / 4,79 / -4,79; 62,3 ( Langren T )° S sh. 62,3° východní délky např. | 40,0 |
U | 12°39′ jižní šířky sh. 57°09′ východní délky / 12,65 / -12,65; 57,15 ( Langren U )° S sh. 57,15° východní délky např. | 4.2 |
PROTI | 13°14′ jižní šířky sh. 55°56′ východní délky / 13,23 / -13,23; 55,94 ( Langren V )° S sh. 55,94° východní délky např. | 5,0 |
W | 8°40′ jižní šířky sh. 67°19′ východní délky / 8,67 / -8,67; 67,32 ( Langren W )° S sh. 67,32° východní délky např. | 22.0 |
X | 12°21′ jižní šířky sh. 64°43′ východní délky / 12,35 / -12,35; 64,71 ( Langren X )° S sh. 64,71° východní délky např. | 23.6 |
Y | 7°53′ jižní šířky sh. 66°52′ východní délky / 7,88 / -7,88; 66,86 ( Langren Y )° S sh. 66,86° východní délky např. | 29,0 |
Z | 7°11′ jižní šířky sh. 66°16′ východní délky / 7,18 / -7,18; 66,26 ( Langren Z )° S sh. 66,26° východní délky např. | 20.8 |
Langren A - přejmenován v roce 1979 na kráter Barkla
Langren B - Přejmenován v roce 1976 na kráter Naonobu
Langren C - Přejmenován v roce 1976 na kráter Acosta
Langren D - přejmenován v roce 1976 na Al-Marrakishi Crater
Langren F - v roce 1976 přejmenován na kráter Bielharz
Langren J - v roce 1976 přejmenován na kráter Somerville
Langren K - Přejmenován v roce 1976 na Atwood Crater