Gustav Lindner | |
---|---|
Datum narození | 11. března 1828 [1] [2] [3] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 16. října 1887 [1] [2] [3] (ve věku 59 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Gustav Adolf Linder (1. března 1828, Rozhdyalovice – 16. října 1887, Vinohrady, Praha ) byl rakouský český vědec a učitel, jedna z největších postav české pedagogické vědy 19. století.
Jeho otec byl Němec, matka Češka. Můj otec vlastnil pivovar. Středoškolské vzdělání získal na hlavní škole v Jičíně a dokončil je na Akademickém gymnáziu v Praze . V letech 1844-1846 studoval filozofii a zároveň se seznámil s myšlenkami Herbarta . V roce 1846 na základě vůle své matky vstoupil do katolického semináře, ale o rok později odešel, protože podepsal petici na podporu zavedení ústavy. Poté nastoupil na Právnickou fakultu pražské univerzity , o rok později přešel na studium filozofie, matematiky a fyziky. Po absolvování univerzity začal v roce 1850 učit jako profesor na střední škole. Později učil na akademickém gymnáziu v Praze, poté v Rychnově nad Kněžnou , poté na gymnáziu v Jičíně, kde se opět dostal do konfliktu s církevními úřady a zamiloval se do dívky, jejíž matka byla v blízkém vztahu s místní kněz. Kněží nakonec s pomocí rakouských úřadů dosáhli jeho přemístění do Celje (nyní území Slovinska ), kde se Linder seznámil se svou budoucí manželkou, se kterou v tomto městě žil 18 let a v manželství s ní měl 8 dětí. . V roce 1867 mohl získat doktorát, v roce 1869 se stal školním inspektorem v Celje a v roce 1871 se díky pomoci ministra vrátil do českých zemí. Po návratu se stal nejprve ředitelem gymnasia v Prachaticích , poté ředitelem Pedagogického institutu v Kutné Hoře , vystupoval v tomto období z demokratických a protiklerikálních funkcí a od roku 1875 zde byl školním inspektorem a v r. 1882 se stal prvním českým profesorem pedagogiky, psychologie a etiky pražské univerzity.
Známý svými pracemi z oblasti psychologie (učebnice, články v českém časopise "Osveta" a další) a pedagogiky ("Ušcobecne vychovatelstvi" a "Ušcobecne vyučovatelstvi", 1878).
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|