Luhačovice
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 25. ledna 2020; kontroly vyžadují
2 úpravy .
Luhačovice (zastaralé Luhačovice , česky Luhačovice [ˈluɦatʃovɪtsɛ] , dříve německy Luhatschowitz ) jsou město na jihovýchodě České republiky , ležící ve Zlínském kraji , ve Zlínském kraji , v údolí v nadmořské výšce 250 metrů nad mořem. Město je ze všech stran obklopeno horami . Ze severozápadu je to Male-Kamenne, z jihovýchodu - Vrch Obetov, z jihu - kopce: Velké Kamenné, Solné, Zalužné, Lužné a Ovchirni. Všechna tato pohoří jsou součástí Bílých Karpat . Nejvyšším vrcholem Luhačovic je Komonec, který se tyčí 672 metrů nad mořem.
Lázně Luhačovice jsou zastavěny komplexem budov, které od konce 19. století postupně vytvářely lázeňské město . Na území Luhačovic se nachází 16 pramenů nasycených hydrogenuhličitanem sodným a jeden sírový. Každou hodinu se v tomto místě dostane na povrch země 15 tisíc litrů minerální vody. Ve vodě jsou rozpuštěny některé minerální prvky, např.: sodík, vápník, hořčík, chlór, brom, jód. Teplota vody 10-12°C. Prameny jsou oblíbené u rekreantů [4] : Vincentka ( česky. Vincentka ), Aloiska ( česky. Aloiska ), Ottovka ( česky. Ottovka ).
Terapeutický dopad zdejší minerální prameny jsou poprvé písemně zmíněny v roce 1760 . Zpočátku se balená voda vyvážela z obce, ale postupem času stále více pacienti se začali zajímat o léčbu přímo v Luhačovicích. První sanatoria byla postavena na konci 18. století . Nejstarší stavbou ve městě je kaple sv. Alžběty postavená v roce 1795 . V průběhu 19. století rostl počet lázeňských hostů .
Rozhodujícím impulsem pro rozvoj rekreačního komplexu byl v roce 1902 vznik akciové společnosti, která odkoupila všechny prameny v oblasti města. Luhačovice se tak zařadily mezi významná letoviska na území rakousko-uherské monarchie , mezi známá letoviska na území moderní České republiky, jako jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně .
Významnou měrou se na vzhledu resortu podílel architekt Dušan Jurkovic ( slov. Dušan Jurkovič ), který byl pověřen vypracováním projektu nové budovy resortu i rekonstrukcí stávajících objektů. V rámci realizovaného projektu Jurkoviče se ve vzhledu stavěných staveb snoubí motivy slovanské lidové architektury karpatské oblasti se secesí . Tento konkrétní styl se vyznačuje dominantním použitím dřevěných konstrukcí při navrhování budov.
Nejvýznamnějšími Jurkovićovými stavbami v Luhačovicích jsou vila Jestfabt, vodoléčebný ústav s přilehlým bazénem, a centrální budova resortu Jurkovičův dům ( česky Jurkovičův dům ). Dnes je v této budově otevřeno stejnojmenné sanatorium.
Populace
Dvojměstí
Poznámky
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (Czech) : 1. díl / ed. J. Růžková , J. Škrabal - ČSÚ , 2006. - 759 s. — ISBN 978-80-250-1310-6
- ↑ Český statistický úřad Malý lexikon obcí České republiky - 2017 - Český statistický úřad , 2017.
- ↑ 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (Czech) - Praha : ČSÚ , 2022.
- ↑ Minerální prameny (Prameny přístupné z kašny) Archivováno 27. prosince 2013 na Wayback Machine (česky)
- ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (česky) – ČSÚ , 2015.
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (Czech) - Praha : 2014.
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (Czech) - Praha : 2016.
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (Czech) - Praha : 2017. - ISBN 978-80-250-2770-7
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (Czech) - Praha : ČSÚ , 2018. - ISBN 978-80-250-2843-8
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (Czech) - Praha : ČSÚ , 2019. - ISBN 978-80-250-2914-5
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (Czech) - Praha : ČSÚ , 2020.
- ↑ Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (Czech) - Praha : ČSÚ , 2021.
Odkazy
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|
| V bibliografických katalozích |
|---|
|
|
|
Slovníky a encyklopedie