Luleelven
| Luleelven | |
|---|---|
| Tuřín. Luleälven , Severní Sami. Julevadno | |
| Charakteristický | |
| Délka | 450 km |
| Plavecký bazén | 25 240 km² |
| Spotřeba vody | 515 m³/s |
| vodní tok | |
| Zdroj | soutok řek: Lilla-Luleelven a Stura-Luleelven |
| • Souřadnice | 66°26′44″ s. sh. 20°38′13″ východní délky e. |
| ústa | Botnický záliv |
| • Výška | 0 m |
| • Souřadnice | 65°34′12″ severní šířky sh. 22°08′16″ palců. e. |
| Umístění | |
| vodní systém | Baltské moře |
| Země | |
| Kraj | Norrbotten |
 zdroj,  ust |
|
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Luleelven [1] ( švéd. Lule älv nebo Luleälven , severní Sami. Julevädno ) je velká řeka v severním Švédsku . Někdy se v literatuře v ruštině používá toponymum Lule jako ruské jméno pro řeku .
Je to druhá řeka v hrabství Norrbotten z hlediska délky a oblasti povodí (po Tourneelven ) a největší z hlediska průtoku vody. Povodí je 25 240 km², z toho 24 545 km² ve Švédsku a 695 km² v Norsku.
Vzniká u osady Vuollerim soutokem řek Lilla-Luleelven a Stora-Luleelven , pramenících v jezerech skandinávských hor na hranici s Norskem . Vlévá se do Botnického zálivu u Luleå .
Luleelven je důležitým zdrojem vodní energie – nádrž Akkayaure je jednou z největších v zemi. Dříve, až do počátku 80. let 20. století sloužila řeka také k přepravě dřeva, které se splavovalo na vor ke zpracování v Luleå. Na řece je několik peřejí, z nichž nejvýznamnější jsou Štúra a Hashpronget.
Poznámky
- ↑ Luleelven // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M .: Nedra , 1986. - S. 205.