Láska žije tři roky | |
---|---|
L'amour dure trois ans | |
Autor | Frederic Begbeder |
Původní jazyk | francouzština |
Originál publikován | 1997 _ |
Tlumočník | Nina Chotyňská |
Série | To nejlepší z cizince |
Vydavatel | cizinec |
Uvolnění | 2008 _ |
Stránky | 232 |
Dopravce | Papír |
ISBN | ISBN 978-5-94145-438-9 |
Předchozí | Prázdniny v kómatu [d] |
další | 99 franků |
Láska žije tři roky ( francouzsky L'amour dure trois ans ) je román Frederica Beigbedera věnovaný známé teorii, že pocit zamilovanosti je spojen s určitými hormony (román je o dopaminu ). [1] [2] Když se funkce mozku znormalizuje a ten se vrátí do svého obvyklého rytmu, hormony přestanou stimulovat emocionální závislost obou partnerů na sobě. [1] Mizí tak po třech letech vzrušení a silná emocionální závislost na sobě, v souvislosti s nimiž hlavní hrdina románu trpí. Frederic Begbeder přispěl k popularizaci teorie původní konečnosti jakékoli vazby. [jeden]
Hrdinou románu je novinář Marc Marronnier ( fr. Marc Marronnier ), který píše sloupky s drby . Je si jistý, že láska žije tři roky: nejprve se lidé milují vášnivě, pak něžně a přátelsky, a pak se nudí. Důvody pro takové názory, prezentace zabírá první část románu, spočívají ve skutečnosti, že Mark sám nikdy nemiloval déle než tři roky. Oženil se s velmi krásnou dívkou Annou (ještě ve " Memoárech nerozumného mladíka " [2] ), ale ve třetím roce jejich manželství se Anna začala téměř znechucovat a on se bláznivě zamiloval do jiné ženy - Alice. . Alice oplácela, ale žila s jinou, takže se s Markem mohla scházet pouze tajně. A on si je zase naprosto jistý, že láska za tři roky skončí, a předem počítá s pauzou. Na konci románu hlavní hrdina píše, že s Alicí jsou spolu tři roky, a přestože se strachem čeká na tříleté výročí jejich společného života, láska stále žije. Hrdina si myslí, jak hloupá je teorie, kterou sám vymyslel o třech letech, pak se podívá na hodinky a všimne si, že tři roky ještě neuplynuly – zbývá jedna minuta.
Tematické stránky |
---|