Max, Gabriel
Gabriel Max ( německy Gabriel Cornelius Ritter von Max ; ( 23. srpna 1840 , Praha - 24. listopadu 1915 , Mnichov ) je jedním z nejvýznamnějších německých malířů.
Syn významného pražského sochaře Josefa Maxe a Anny Schumannové. U svého otce pracoval až do své smrti, která následovala v roce 1855, a do roku 1858 navštěvoval kurzy akademie svého rodného města a poté 3 roky studoval na vídeňské akademii . Vášeň pro hudbu ho v této době inspirovala k myšlence vyjádřit hlavní myšlenky hudebních děl Beethovena , Mendelssohna a dalších prostřednictvím figurativního umění; plodem tohoto podniku byla série Maxových kreseb, sestavených s velkou inteligencí, a proto se setkaly se souhlasem veřejnosti.
V roce 1863 odešel do Mnichova a stal se učněm u Pilotyho , ale neosvojil si svou koloristickou virtuozitu, ale začal malovat v mlhavých, šedavých, ale nesmírně harmonických tónech, obrazy sentimentálního, melancholického, tragického, někdy velmi nejasného obsahu. Jeho prvním dílem tohoto druhu byl Mučedník ukřižovaný na kříži , u jehož paty římský mladík vracející se z hostiny pokládá růžový věnec, který zdobí jeho hlavu (1865).
Přesně ve stejném duchu později (1874) provedl další obraz „Poslední pozdrav“ (křesťanský mučedník v aréně mezi dvěma lvy a tygry, k jehož nohám padá růže hozená jedním z návštěvníků amfiteátru).
Max opustil dílnu Pilotyho v roce 1869 a usadil se v Mnichově , kde se později stal profesorem na akademii.
Jak poznamenal A. I. Somov v Encyklopedickém slovníku Brockhause a Efrona , „ve všech těchto dílech, která zřídka obsahují více než dvě postavy, není Max ani tak kreativní génius, který se snadno vyrovnává se složitými kompozicemi, jako spíše přemýšlivý, citlivý, někdy až bolestně nervózní. umělce, který se snaží v malbě vtělit a takříkajíc zdůraznit myšlenky, které jsou přímou vlastností poezie.
Práce
- „Uškrcený sv. Ludmila"
- "Jeptiška v zahradě"
- "Vdova"
- "Milosrdné sestry"
- "Každou noc v slzách"
- "Jarní Adagio"
- "Podzimní déšť"
- "Imaginární mrtvá Julia" (po Shakespearovi )
- "Slepý prodavač lamp u vchodu do katakomb"
- "Lví nevěsta" ( Chamisso )
- Ahasver před mrtvolou dítěte
- "Bezhlavá Gretchen"
- "Vivisektor"
- „Vzkříšení dcery Jairovy“ (jedno z nejznamenitějších děl umělce)
- „Obraz Spasitele nestvořený rukama“
- "Babykiller" (z balady Burger )
- "Polibek ducha"
- "Suleika"
- "Der Anatom" (1869)
- Gretchen in der Walpurgisnacht (1873)
- Die Kindesmörderin (1877)
- "Christus erweckt des Jairus Töchterlein" (18??)
- Sieg der Wahrheit (1904)
- Die Nonne im Klostergarten
- "Affen als Kunstrichter" 1889
- "Mädchen, Pilze putzend"
- Die Schwestern
- Mutter mit Kind, 1880
- Die ekstatische Jungfrau Katharina Emmerich, 1885
- "Mädchen mit blumengeschmücktem Haar"
- Vor der Arena
- "Saure Erfahrung" (Äffchen mit Zitrone)
- Findelkind, 1870
- Lady Macbeth 1885
Poznámky
- ↑ 1 2 Gabriel Cornelius von Max // Benezit Dictionary of Artists (anglicky) - OUP , 2006. - ISBN 978-0-19-977378-7
- ↑ 1 2 Gabriel Cornelius Max // RKDartists (holandština)
- ↑ 1 2 Gabriel Max // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ Databáze českého národního úřadu
- ↑ Wurzbach D.C.v. Max, Gabriel (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt und gewirkt - Vol.156 : 17. - S. 165.
- ↑ Archiv výtvarného umění – 2003.
- ↑ Německá národní knihovna , Berlínská státní knihovna , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #118887262 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
Literatura
- Max, Gabriel // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Agathon Klemt: Gabriel Max und seine Werke , Gesellschaft für moderne Kunst, Wien 1886
- Nicolaus Mann: Gabriel Max, eine kulturhistorische Skizze , Weber, Lipsko 1890
- Franz H. Meißner: Gabriel von Max , Hanfstaengl, Mnichov 1899
- Johannes Muggenthaler (Hrsg.): Der Geister Bahnen. Eine Ausstellung zu Ehren von Gabriel von Max, 1849-1915 , Mosel & Tschechow, München 1988, ISBN 3-925987-03-7
- Harald Siebenmorgen: Gabriel von Max und die Moderne , in: Klaus G. Beuckers (Hrsg.): Festschrift für Johannes Langner , LIT, Münster 1997, ISBN 3-8258-3209-0