Michail Glebovič Marmulev (Mormulev) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum narození | 8. listopadu 1917 | |||||||
Místo narození | v. Artyomovka, Dukhovshchinsky Uyezd , Smolensk Governorate , Russian SFSR | |||||||
Datum úmrtí | 20. dubna 1985 (ve věku 67 let) | |||||||
Místo smrti |
|
|||||||
Afiliace | SSSR | |||||||
Druh armády | Dělostřelectvo | |||||||
Roky služby | 1938 - 1945 | |||||||
Hodnost |
starší poručík |
|||||||
Část | 223 mezera 85 sd | |||||||
přikázal | partyzánská brigáda "Burevestnik" | |||||||
Bitvy/války | Polské tažení Rudé armády (1939) | |||||||
Ocenění a ceny |
|
Michail Glebovič Marmulev (Mormulev) - sovětský důstojník, partyzán, Hrdina Sovětského svazu ( 15. srpna 1944 ).
Michail Glebovič Marmulev se narodil 8. listopadu 1917 ve vesnici Artemovka, provincie Smolensk [1] . Po absolvování sedmileté školy v Suetově pracoval jako zedník ve Smolensku . V roce 1938 byl povolán do armády, absolvoval Leningradskou dělostřeleckou školu (1941), sloužil u 223. GAP 85. střelecké divize [2] , v západním Bělorusku.
Válka ho zastihla na hranici, v bojích od prvních dnů a v prvních dnech byl raněn. Byl poslán do nemocnice, kde byl obklíčen poblíž Minsku. S těmi raněnými, kteří mohli držet zbraně, odešel do lesa. Postupně se sloučily malé oddíly a vytvořily partyzánský oddíl, zvaný „Petrel“. Do konce roku 1941 byl Michail vedoucím zpravodajské služby oddělení a od července 1942 velitelem. Na podzim 1943 se oddíl rozrostl na brigádu. Partyzáni provedli více než 130 vojenských operací (více než 100 pod vedením Michaila Gleboviče).
V první bitvě se jim podařilo zničit 2 nepřátelská vozidla a asi 50 nacistů. V další bitvě bylo zničeno 15 vozů, ve kterých se pohybovalo 120 nacistů. V běloruských lesích se mu přezdívalo „král přepadení“. Na konci července 1943 nacisté ještě vypátrali jednu z partyzánských skupin. Marmulev s 18 partyzány byl obklíčen. Více než 2 hodiny bojovala hrstka partyzánů s početně přesnějším nepřítelem. Marmulev byl vážně zraněn, ale ležící na nosítkách pokračoval ve vedení bitvy. Po bitvě byl Marmulev s poškozenou páteří nošen celou noc na nosítkách. Byl převezen letadlem do nemocnice. V roce 1944 se vrátil k odřadu.
V roce 1944 brigáda společně s jednotkami Rudé armády osvobodila Bělorusko. Partyzáni zničili více než sto nepřátelských vojáků, zajali 975 vojáků a důstojníků. Michael byl během této doby 4krát zraněn.
Dne 15. srpna 1944 výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR za příkladné plnění vládních úkolů v boji proti nacistickým okupantům za nepřátelskými liniemi a současně projevenou odvahu a odvahu za zvláštní služby v rozvoji partyzánského hnutí v Bělorusku byl Marmulev Michail Glebovič vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu s udělením Leninova řádu a medaile Zlatá hvězda (č. 4061).
V roce 1944 se po těžké ráně a dlouhodobém léčení na frontu nevrátil.
Po válce odešel do důchodu, nejprve žil a pracoval v Borisově, poté se přestěhoval do Minsku. Zemřel 20. dubna 1985.