Mahar, Josef Svatopluk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. prosince 2017; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Josef Svatopluk Mahar
čeština Josef Svatopluk Machar
Datum narození 29. února 1864( 1864-02-29 ) [1] [2] [2] […]
Místo narození
Datum úmrtí 17. března 1942( 1942-03-17 ) [1] [2] [2] […] (ve věku 78 let)
Místo smrti
Země
obsazení spisovatel , básník , novinář , politik
Děti Sylva Macharová [d]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Josef Svatopluk Machar (česky Josef Svatopluk Machar ) je český básník, spisovatel, publicista a politik.

Životopis

Narozen v Colin v roce 1864. Maturoval na gymnáziu v Praze v roce 1886. Poté nastoupil vojenskou službu, kde zůstal až do roku 1889. Po propuštění z armády v roce 1891 se přestěhoval do Vídně, kde působil do roku 1914 jako úředník pozemkového a úvěrního ústavu. Během pobytu ve Vídni se spřátelil s vůdcem českých vlastenců Tomaszem Masarykem .

Zároveň se proslavil jako básník, představitel české moderny a patřil k teoretikům generace 90. let 19. století. V roce 1895 se stal jedním z autorů Manifestu české moderny, který odsuzoval feudálně-monarchický stát.

Během první světové války se aktivně účastnil společenského a politického dění. Prosazoval konec války. V roce 1916 byl zatčen za protirakouské projevy.

Po získání nezávislosti Československa v roce 1918 byl jmenován generálním inspektorem armády. Ve stejném roce se stal členem Revolučního lidového shromáždění, kde setrval až do roku 1919. V roce 1924 rezignoval na post generálního inspektora armády pro konflikt s Masarykem.

Od poloviny 20. let začal podporovat pravicové strany. V budoucnu se věnoval literární a překladatelské činnosti. Zemřel v roce 1942 v Praze.

Kreativita

Autor má na svém kontě řadu článků a básní. K popularitě básní přispěla jejich aktuálnost, jasné oslovení a odvaha.

Mahar je autorem 3 sbírek nazvaných „Confiteor“ (1887-1892), v nichž kritizuje buržoazní řád. Tomu je věnován i román ve verších „Magdalena“ (1894).

Sbírky politických textů „Tristium Vindobona“ ​​(1893), „Golgota“ (1901), „Satyricon“ (1904), „Tristium Praga“ (1926) odrážely Maharovo zklamání ze současné reality.

Při hledání ideálů se obrátil k antice, křesťanství považoval za úpadek lidské kultury – cyklus „Svědomí věků“ (1906-1926). Cyklus vychází ze sbírek „Ve světle helénského slunce“ a „Judský jed“ (obě 1906), v nichž vnitřní svoboda, optimismus, harmonie zájmů člověka antického světa stojí v protikladu k ponuré askezi a kult posmrtného života křesťanství. V dalších sbírkách - "Barbaři", "Pohanský oheň", "Apoštolové" (vše 1911) básník odkazuje na středověk, italskou renesanci, reformaci a protireformaci, představuje vývoj lidstva v podobě tzv. spirála.

Mahar je autorem memoárů „Vyznání spisovatele“ (1901), antiklerikální žurnalistika a satira: „Řím“ (1907), „Katolické příběhy“ (1911), „Starověk a křesťanství“ (1919).

Makhar odmítl propracovanost a vytříbenost formy, používá jednoduché sloky, hlavně čtyřverší, ale pokud se uchýlí ke složitějším formám (sonet, alexandrijský verš), jen zvyšují pocit grotesknosti.

V jeho básních je slovo prosté metafory, zaměřuje se především na svůj hlavní význam, čímž se jazyk poezie přibližuje prostému, hovorovému jazyku publicistické prózy.

Poznámky

  1. 1 2 Josef Svatopluk Machar // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  2. 1 2 3 4 5 6 7 Machar, Josef Svatopluk // Databáze českého národního úřadu
  3. LIBRIS - 2018.
  4. Archiv hl. m Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. Společnost MAG Z19, s. 69 - T. MAG Z19. - S. 69.

Literatura

Odkazy