Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu

Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu (Azərbaycan Respublikasının Energetika Nazirliyi) je státní orgán, který reguluje činnost v oblasti těžby a energetiky v Ázerbájdžánské republice .

Historie

18. dubna 2001 bylo zřízeno Ministerstvo paliv a energetiky. 6. prosince 2004 se transformovala na Ministerstvo průmyslu a energetiky. 22. října 2013 se transformovala na Ministerstvo energetiky [1] .

Struktura

Ministerstvo reguluje činnost odvětví výroby a energetiky. Mezi tyto činnosti patří průzkum a rozvoj nalezišť, rafinérské operace na ropu a plyn , elektrickou a tepelnou energii, jejich dodávky a distribuce po síti a podobně. Státní ropná společnost Ázerbájdžánu ( SOCAR ), státní společnost Azerhimiya , Azerigaz Company , Azerenergy OJSC , Azneftkhimiyamash JSC jsou součástí ministerstva.

Hlavní funkcí ministerstva je identifikace perspektivních nik pro přípravu státních a krajských programů jejich rozvoje, zajištění jejich realizace; prognózování výroby různých zdrojů energie, účast na mezinárodních dohodách o spolupráci v určitých oblastech energetiky, sledování činnosti zásobování energií do všech odvětví průmyslu v souladu s normami a zákony , vytváření příznivých podmínek pro vnější i vnitřní investice v tomto sektoru ; vydávání licencí, zajištění dostatku energie na domácím trhu; výzkum a vývoj v oblasti energetiky, aplikace mezinárodních standardů a zkušeností v rámci republiky, příprava opatření směřujících ke snížení možných ztrát v procesu výroby, přepravy, distribuce a využívání energetických zdrojů; příprava programů pro zajištění energetické bezpečnosti Ázerbájdžánské republiky ; ekologická bezpečnost atd. Dne 11. ledna 2018 byly na Ministerstvu energetiky provedeny strukturální změny za účelem zefektivnění administrativy. Byla vytvořena nová oddělení a oddělení, mezi nimi: Katedra ropy a chemie, Katedra vnitřní kontroly. Kromě toho došlo k reorganizaci několika dalších oddělení. [2]

Dne 22. září 2020 podepsal prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev dekret o zřízení Státní agentury pro obnovitelné zdroje energie spadající pod Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu [3] . Dne 5. října téhož roku byly povinnosti předsedy agentury dočasně přiděleny vedoucímu aparátu ministerstva Zauru Mammadovovi [4] .

Struktura ministerstva
- odbor ropy a zemního plynu
- odbor elektřiny a energetické účinnosti

Struktura ministerstva zahrnuje: -
Energetickou regulační agenturu - Agenturu pro obnovitelné zdroje energie

Mezinárodní spolupráce

Ministerstvo průmyslu a energetiky Ázerbájdžánské republiky má dohody a spolupracuje s Evropskou energetickou chartou, Černomořskou organizací pro hospodářskou spolupráci, Výkonným výborem SNS , Radou pro energetiku, Organizací hospodářské spolupráce, Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj, Evropská komise Evropské unie ( INOGATE , TACIS , TRACECA ), Evropská hospodářská komise OSN ( UNECE ), Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Koordinační rada pro rozvoj koridoru pro přepravu ropy v rámci GUAM , Světová obchodní organizace , Pracovní skupina pro spolupráci s NATO , Mezinárodním měnovým fondem , Světovou bankou , Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj , německou bankou KfW , Islámskou rozvojovou bankou , Asijskou rozvojovou bankou , Japonskou bankou pro mezinárodní spolupráci .

Německo

Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu se dne 13. února 2018 sešlo se zástupci Východního výboru německé ekonomiky. Parviz Shahbazov poznamenal, že historie hospodářské a kulturní spolupráce mezi Ázerbájdžánem a Německem začala před 200 lety, kdy se Němci přestěhovali z Württemberska do Ázerbájdžánu. Poznamenal také, že v Ázerbájdžánu působí více než 200 německých firem. Na rozvoji této spolupráce se podílí i Uniper. Je také jednou ze společností, které se chystají odebírat plyn z naleziště Shah Deniz 2. Ázerbájdžán a Německo hodlají využívat alternativní energii k posílení ekonomických vztahů. [5]

Saúdská Arábie

Dne 16. ledna 2018 navštívila ázerbájdžánská delegace v čele s Parvizem Shahbazovem Saúdskou Arábii . Delegace Ázerbájdžánu se setkala se Salmanem ibn Abdulaziz al Saudem. Během jednání byla diskutována spolupráce v energetice. Ministr energetiky, průmyslu a přírodních zdrojů Khalid Abdulaziz Al Falih poznamenal, že Saudi Aramco bude působit v Ázerbájdžánu . [6]

Česká republika

Ázerbájdžán a Česká republika v současné době pracují na nové meziresortní energetické dohodě. „Podstatou dokumentu je zdůraznění strategického významu dodávek ázerbájdžánské ropy do České republiky, jakož i podpora spolupráce při rozvoji alternativních zdrojů energie (například vodní energie a dalších zdrojů zelené energie) a vytvoření podmínek pro účast podnikatelských subjektů na energetických projektech v obou zemích,“ uvedl Thomas Huner, ministr průmyslu a obchodu ČR. Ázerbájdžánská ropa tvoří třetinu spotřeby ropy v ČR. [7]

Jižní plynový koridor

Díky Jižnímu plynovému koridoru bude plyn z kaspické oblasti vyvážen do Evropy. Hlavním zdrojem plynu bude pole Shah Deniz 2. Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu spolupracuje s British Petroleum na realizaci tohoto projektu v kaspické oblasti. Za prvé, plyn bude v roce 2018 dodáván do Gruzie a Turecka. Poté, v roce 2020, se očekává dodávka plynu do Evropy. [osm]

Viz také

• Energie Ázerbájdžánu

Poznámky

1. ↑ Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánské republiky Historie  (Ázerbájdžán) . Získáno 27. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 27. prosince 2021.
2. ↑ Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánu provádí strukturální změny - Kaspický barel  . www.caspianbarrel.org. Staženo 20. února 2018. Archivováno z originálu 18. února 2018.
3. ↑ Státní agentura pro obnovitelné zdroje energie se vytváří podle vyhlášky ministerstva energetiky Ázerbájdžánu . Získáno 5. října 2020. Archivováno z originálu dne 8. října 2020. (Ruština)
4. ↑ jmenován předseda Státní agentury pro obnovitelné zdroje energie . Zpráva informační agentury . Získáno 5. října 2020. Archivováno z originálu dne 14. října 2020. (Ruština)
5. ↑ Azərbaycan Respublikasının Energetika Nazirliyi  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . minenergy.gov.az Staženo 20. února 2018. Archivováno z originálu 18. února 2018.
6. ↑ Azərbaycan Respublikasının Energetika Nazirliyi  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . minenergy.gov.az Staženo 20. února 2018. Archivováno z originálu 20. února 2018.
7. ↑ Ázerbájdžán, Česká republika ink new energy deal (Exclusive) (en-EN), Trend.Az  (7. února 2018). Archivováno z originálu 19. února 2018. Staženo 20. února 2018.
8. ↑ Jižní plynový koridor | Shah Deniz | Operace a projekty |  BP Kaspian . bp.com. Staženo 20. února 2018. Archivováno z originálu 9. února 2018.

Odkazy

• mie.gov.az - oficiální stránky Ministerstva energetiky Ázerbájdžánu

V sociálních sítích	Cvrlikání Facebook Instagram
Foto, video a zvuk	Youtube
V bibliografických katalozích	VIAF : 45145003274361300110 WorldCat VIAF : 45145003274361300110