Michajlovské sídliště je třívrstvé sídliště eneolitické (rané kovové) éry na Dolním Dněpru (poblíž řeky Podpilnaja u obce Michajlovka, okres Novovoroncevskij, Chersonská oblast na Ukrajině). Archeologický výzkum osady proběhl v letech 1952-1955 a 1960-1963.
První vrstva, datovaná do 2. poloviny 4. (předtím konec 4. - začátek 3. [1] ) tisíciletí př. Kr. e., patří do tzv. nižněmichajlovské kultury a je zastoupena zemljankami a polodlabami s nepálenými výhněmi; nepatrná (do 0,2 m) mocnost vrstvy naznačuje, že toto osídlení existovalo krátkou dobu. Nalezené nástroje jsou vyrobeny převážně z kamene a zvířecích kostí; keramika je zastoupena kulovitými amforami, mísami a černě leštěnými hrnci. Základem hospodářství byl chov drobného dobytka.
Druhá a třetí vrstva, přisuzované v tomto pořadí rané a pozdní kultuře Yamnaya , byly dříve datovány do poloviny druhé poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. e. jsou nyní definovány jako existující na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. E. a ve druhé nebo třetí čtvrtině III tisíciletí před naším letopočtem. E. Mocnost druhé vrstvy dosahuje 0,6 m a samotné osídlení toho období zaujímá oproti předchozímu velkou plochu; jsou stále přítomny zemljanky a polozemky s nepálenými výhněmi, objevují se však i kamenné přízemní domy. Mezi keramikou té doby jsou nejběžnější nádoby s plochým a špičatým dnem se složitými ornamenty, typické pro kulturu Yamnaya; mezi nástroji a ozdobami převládají kamenné, ale nalézají se i měděné (na př. šídla).
Třetí osada je ještě větší, má (spolu s zemljankami) budovy skládající se z několika komor na kamenných základech (některé z nich sloužily jako dílny na zpracování dřeva, kovu, kůží a kostí), dále příkopy a kamenné zdi. Keramika tohoto období zahrnuje různé rituální náčiní, mísy s několika nohami, hrnce s uchy; významná část pracovních nástrojů je vyrobena z mědi. Kromě toho se ve třetí osadě poprvé objevilo zemědělství (nalezeny nástroje na sklizeň a stopy obilí), které hrálo pomocnou hospodářskou roli.