| Klášter | |
| Klášter Daibabe | |
|---|---|
| 42°24′14″ s. sh. 19°13′57″ východní délky. e. | |
| Země | |
| Umístění | Podgorica |
| zpověď | pravoslaví |
| Diecéze | Černohorsko-Primorskaja |
| Typ | mužský |
| Zakladatel | Simeon Daibabsky |
| Datum založení | 1897 |
| Relikvie a svatyně | ostatky svatého Simeona z Daybabu |
| Stát | proud |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Klášter Dajbabe ( srb. Manastir Dajbabe ) je pravoslavný klášter v Černé Hoře , 4 km od Podgorice .
Klášterní kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Klášter se vyznačuje neobvyklou polohou, je vykopán do země a má malý jeskynní systém a vodní zdroj v hoře.
Zakladatelem a prvním rektorem kláštera byl mnich Simeon Daibabsky (ve světě Savva Popovich) (1854 - 1. dubna 1941), tonsuroval Kyjevsko- pečerskou lávru . Jeho relikvie jsou v klášteře.
Klášter byl založen v roce 1897 na místě, kde pastýř Petko (později Hieromonk Platon) viděl zázračné vidění.
Podle legendy:
Jednoho dne přišel do kláštera Ostrog Petko Ivezic, chudý rolník z vesnice Daibabe. Vyprávěl otci Simeonovi o vizi, kterou neměl v roce 1890 ve snu, ale ve skutečnosti. Na opuštěném místě uviděl Petko muže oděného v rouchu vyšívaném zlatem a s kloboukem, na kterém byl vyobrazen kříž. Muž řekl: „Nejsem ten zlý duch, jak si myslíš. Jsem svatý, ale pohřbili mě tady od Turků. Byl jsem vládcem tohoto kraje a učedníkem velkého světce... Chci, abys mi postavil klášter.“ Na to Petko, který byl sirotek, odpověděl: "Jsem chudý, otče." „Bohatý a nepotřebný. Bylo by přání. Nejprve postavte malý kostel." Otec Simeon pochopil, že se jedná o žáka svatého Savvy ze Srbska, jehož relikvie mniši ukryli před Turky, aby neznesvětili svatyni, jak se to bohužel stalo v srbské historii za osmanské jha, ale sám Petko mluvil o vizi, o této historii nevěděl, neboť ji znali jen vzdělaní lidé.
Svatý Simeon se rozhodl pomoci mládeži při plnění vůle světce. Tento plán byl požehnán metropolitou a schválen černohorským králem Mikulášem I. [1]
Podle vyprávění staromilců se ještě před založením kláštera v klášterních jeskyních nacházely křesťanské obrazy, možná z prvních století křesťanství, kdy se v katakombách konaly křesťanské bohoslužby.