Muller, Bruno

Bruno Müller
Němec  Bruno Muller

Bruno Müller v okupovaném Krakově (1940)
Datum narození 13. září 1905( 1905-09-13 )
Místo narození
Datum úmrtí 1. března 1960( 1960-03-01 ) [1] (ve věku 54 let)
Místo smrti
Země
obsazení starosta , právník
Ocenění a ceny
CC Medaile za dlouhou službu, 2. třída CC Medaile za dlouhou službu, 3. třída CC Medaile za službu, 4. třída
Válečný záslužný kříž 2. třídy s meči Medaile „Za délku služby v NSDAP“ za 10 let služby

Bruno Müller ( německy  Bruno Müller ; 13. září 1905 , Štrasburk , Německá říše  - 1. března 1960 , Oldenburg , Německo ) - německý právník, velitel Einsatzkommanda 2 v Polsku a Sonderkommanda 11b Einsatzgruppe D , šéf bezpečnostní policie a SD v Krakově , Kielu a Rouenu .

Životopis

Bruno Müller se narodil 13. září 1905. Vystudoval mezinárodní právo. V roce 1930 složil první státní zkoušku. V roce 1931 vstoupil do NSDAP (číslo jízdenky 858 088) a SS. Od roku 1933 do roku 1934 byl starostou na ostrově Norderney . V roce 1935 složil druhou státní zkoušku. Ve stejném roce se stal šéfem gestapa v Oldenburgu [2] . V roce 1937 nastoupil na podobnou pozici ve Wilhelmshavenu [3] .

Od začátku polského tažení stál v čele Einsatzkommanda 2, které bylo součástí Einsatzgruppe 1 [2] . Mullerova divize následovala 14. armádu generálplukovníka Wilhelma Lista a operovala v oblasti Bielsko-Biala a Rzeszow [4] . Mezi 16. a 27. zářím 1939 se Mullerova jednotka nacházela v oblasti Yaroslav na řece San . Generální proviantní velitel vrchního velení pozemních sil nařídil Müllerovi, aby zahnal všechny Židy z oblasti přes řeku San do východních oblastí Polska okupovaných Rudou armádou . 6. listopadu 1939 Müller spolu s Einsatzkommando 2 zatkl 183 profesorů z Jagellonské univerzity v Krakově [5] . Všichni byli posláni do koncentračních táborů Sachsenhausen a Dachau . Od 20. listopadu do prosince 1939 byl velitelem Bezpečnostní policie a SD v Krakově. V roce 1940 byl převelen do Holandska k veliteli bezpečnostní policie a SD. Od října 1940 do května 1941 byl vedoucím sekce III B4 (Imigrace a přesídlení) na Hlavním úřadu říšské bezpečnosti . Od července do října 1941 byl velitelem Sonderkommanda 11b, které bylo součástí Einsatzgruppe D a operovalo na jihu Ukrajiny [2] . Sonderkommando následovalo armádní skupinu Jih a operovalo v Kišiněvě , Benedery , Oděse a Nikolajevu . Bývalý Obersturmbannführer Johannes Schlupper při jednání na prokuraturě 11. května 1962 popsal incident, kdy Müller 8. srpna 1941 v Benderu zastřelil dvouletou holčičku a její matku [6] . V prosinci 1941 se stal šéfem gestapa ve Štětíně . Od října 1943 byl velitelem bezpečnostní policie a SD ve Volyni a zástupcem vedoucího bezpečnostní policie a SD na Ukrajině [7] . Müller navíc vedl Einsatzgruppe E v Essegu v Chorvatsku . V květnu 1944 přijal funkci velitele bezpečnostní policie a SD v Rouenu a v listopadu 1944 byl přeložen do funkce přednosty bezpečnostní policie a SD v Praze . Poté krátce zastával funkci velitele bezpečnostní policie a SD v Kielu [2] . V této pozici byl pod jeho velením pracovní tábor Nordmark . Krátce před kapitulací Německa vydal rozkaz střílet zajatce [8] .

Po válce

V červnu 1945 byl zatčen a v prosinci 1947 odsouzen k 20 letům vězení za podíl na zločinech spáchaných v pracovním táboře Nordmark, kde od května 1944 do konce války zemřelo 500 vězňů. V září 1953 byl předčasně propuštěn [2] [9] . Poté pracoval jako pojišťovací ekonom. Zemřel 1. března 1960 v Oldenburgu [2] [9] .

Ocenění [10]

Adaptace obrazovky

Müllerovy aktivity v Krakově jsou uvedeny ve filmu Andrzeje WajdyKatyň “, který byl uveden v roce 2007. Roli ztvárnil herec Joachim Paul Assböck .

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Německá národní knihovna , Státní knihovna v Berlíně , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #1035070723 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
  2. 1 2 3 4 5 6 Klee, 2007 , S. 419.
  3. Wildt, 2002 , S. 939.
  4. Einsatzkomandos v  Polsku . deathcamps.org . Získáno 4. července 2019. Archivováno z originálu 16. ledna 2014.
  5. ↑ Výročí operace Sonderaktion Krakau  . webcitation.org . Krakovská pošta. Staženo: 27. února 2019.
  6. Angrick, 2003 , S. 188.
  7. Klaus-Michael Mallmann, Andrej Angrick. Deutsche Besatzungsherrschaft in der UdSSR 1941-45: Dokumente der Einsatzgruppen in der Sowjetunion. - Darmstadt: WBG, 2013. - S. 221. - 639 S. - ISBN 978-3534248902 . — ISBN 3534248902 .
  8. Mallmann, 1996 , S. 249.
  9. 1 2 Angrick, 2003 , S. 723.
  10. Müller, Bruno . tracesofwar.com . Stopy války. Získáno 28. března 2021. Archivováno z originálu dne 1. března 2019.

Literatura

Odkazy