Smuteční řeč a modlitba
Hrobová řeč a modlitba ( maď . Halotti beszéd és könyörgés ) je nejstarší známý text v maďarštině a uralštině psaný latinským rukopisem a pochází z let 1192-1195. Text je obsažen v dokumentu f.154a v Modlitebním kodexu. Existuje několik starověkých písemných památek v maďarském jazyce z 10.–11. století, ale obsahují pouze jednotlivá maďarská slova nebo fráze a „Hrobní řeč a modlitba“ je prvním plnohodnotným dílem. Od roku 1813 je rukopis uchováván v Budapešti v Maďarsku a nyní je v Széchenyiho národní knihovně .
Důležitost
Náhrobní řeč a modlitba nabývají nejdůležitějšího historického významu vzhledem k tomu , že se jedná o nejstarší dochované dílo v maďarském jazyce a také nejstarší dílo v jazyce Ural , i když jednotlivá slova a dokonce i krátké neúplné věty se objevují v dřívějších písemnostech . památky, např. v zakládací listině kláštera Veszprem Valley (997-1018/1109) nebo založení zakládací listiny opatství Tihany (1055).
Struktura
Dokument se skládá ze dvou částí: textu eucharistie (26 řádků a 227 slov) a modlitby (6 řádků a 47 slov). Bez opakovaných slov je v textu 190 maďarských jednotlivých termínů. Dílo bylo napsáno na základě latinské verze, která je ve stejném kodexu. „Náhrobní řeč a modlitba“ je však samostatným dílem, které se opírá pouze o originál, a není pouhým překladem.
Text
Smuteční řeč
Sermo ſup ſepulchrum. Latiatuc feleym zumtuchel
mic vogmuc. yſa pur eſ chomuv uogmuc. Menyi milotben
terumteve eleve miv iſemucut adamut. eſ odutta vola neki
paradiusum hazoa. Eſ mend paradiſumben uolov gimilcictul
munda neki elnie. Heon tilutoa wt ig fa gimilce tvl. Ge
mundoa neki meret nu[m]eneyc. yſa ki nopun emdul oz gimilſ
twl. halalnec halalaal holz. Hadlaua choltat terumteve iſten
tul. ge Feledeve. Engede urdung intetvinec. eſ evec oz tiluvt
gimilſtwl. es oz gimilſben halalut evec. Eſ oz gimilſnek vvl
keſeruv uola viz. obejmout turchucat mige zocoztia vola.
Num heon muga jn. ge mend w foianec halalut evec.
Horogu věc iſten. eſ veteve wt ez muncaſ vilagbele. eſ levn
halalnec eſ poculnec feze. eſ mend w nemenec. Kic ozvc.
miv vogmuc. Hog eſ tiv latiatuv ſzumtuchel. iſa eſ num
igg ember mulchotia ez vermut. yſa mend ozchuz iarov
vogmuc. Wimagguc uromv iſten kegilmet ez lelic ert. obejmout
iorgoſſun w neki. eſ kegiggen, eſ bulſassa opravit w bunet.
Eſ vimagguc ſzen achſcin mariat. eſ bovdug michael archangelt.
opravte angelcut. obejmout uimaggonocerette. Eſ uimagguc
ſzent Peter urot. kinec odut hotolm ovdonia. eſ ketnie.
obejmout ovga opravit w bunet. Eſ vimagguc opravit ſzentucut.
obejmout legenec neki ſeged uromc ſcine eleut. obejmout iſten iv ui-
madſagucmia bulſaſſa w bunet. Eſ zoboducha wt urdung
ildetuitvl. eſ pucul kinzotviatwl. eſ vezeſſe wt paradiſu[m]
nugulmabeli. eſ oggun neki munhi uruzagbele utot. eo
opravit iovben rezet. Eſ keaſſatuc uromchuz charmul. Kir[ie e]l[eison].
Modlitba
Scerelmes bratym uimagg(om)uc ez ſcegin ember lilki ert.
kit vr ez nopun ez homuſ világ timnucebelevl mente.
kinec ez nopun teſtet tumetivc. obejmout ur uvt kegilmehel
Abraham. yſaac. iacob. kebeleben belhezie: obejmout birſagnop
ivtva mend vv ſcentii ef unuttei cuzicun iov
felevl iochtotnia ilezie vvt. Eſ tivbennetuc. clamate iii. staročesky: Pane, pomiluj ny].
Literatura
- Döbrentei, Gábor: Regi magyar nyelvemlekek (I.). Buda, 1838 [1]
- Zolnai, Gyula: Nyelvemlékeink a könyvnyomtatás koráig. Budapešť 1984 [2]
- Benkõ, Lorand: Az Árpád-kor magyar nyelvű szövegemlékei. Budapešť, 1980.
- A. Molnar Ferenc: A legkorabbi magyar szövegemlekek. Olvasat, értelmezes, magyarázatok, frazeologie. Agáta XVIII. A Debreceni Egyetem Bölcsészettudományi Kara, Klasszika-filológiai Tanszek. Nyelvi es Művelődéstörteneti Adattar Kiadványok 8. Debrecen, 2005
- Modlete se György életrajza a jezsuita.hu-n
- [Révai Miklós] Revai, Joannis Nicolai (1803). Antiquitates literaturae Hungaricae. Svazek 1 . Pestini: typis Mathiae Trattner, M. DCCC. III. 360p.
- Madas Edit (2002). Halotti bezéd = Die Grabrede . Hasonmas kiady. Budapešť: Orszagos Szechenyi Könyvtar. [12] str. (Margaritae Bibliothecae Nationalis Hungariae)
- Töltessy Zoltán (2007). A Halotti Bezéd és Könyörgés korai közlései : szövegek betűhű átírásban és ertelmezések [Az illusztrációt Toltéssyné Szabari Cecília tervezte ; [kozread. a] Miskolci Egyetem.] Boldva ; Miskolc : Miskolci Egyetem. 84p.
- Madas Edit (2007). "A szóbeliseg es az írásbeliség határán." In: Szegedy-Maszák Mihály (főszerk.) A magyar irodalom történetei. [jeden. köt.], A kezdetektől 1800-ig . Budapešť: Gondolat. 703 str.
- Horváth János: A magyar irodalmi műveltség kezdetei, Bp 1931.
- Jakubovič-Pais: Omagyar olvasókönyv, Pécs 1929.
Odkazy