Národní shromáždění (Československo)

Národní shromáždění ( česky Národní shromáždění , slovensky Národné zhromaždenie ) bylo nejvyšším zákonodárným orgánem Československa v letech 1918-1939, 1945-1968. Během své existence několikrát změnil svůj název:

Po Národním shromáždění Československa nastoupilo Federální shromáždění .

Struktura, složení, funkční období

Do roku 1948 se skládala ze Senátu a Poslanecké sněmovny. Skládal se z 300 poslanců, Senát ze 150 senátorů.

Volby

Národní shromáždění bylo voleno většinovým systémem (do roku 1954 - poměrným způsobem) na dobu 6 let, Senát na 8 let. Aktivní volební právo - 21 let, do Senátu - 26 let, pasivní - 30 let, do Senátu - 45 let.

Ústava

Samotné Národní shromáždění kontrolovalo pravomoci svých členů, do roku 1948 tuto funkci vykonával volební soud. Zasedání řídil předseda Národního shromáždění ( předseda Národního shromáždění ). Poslanci složili tento slib: "Slibuji, že budu loajální k ČSR, budu dodržovat její zákony a budu plnit svůj zastupitelský mandát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Parlamentní procedury

Bydliště bylo v Praze. Zasedání se scházela dvakrát ročně předsedou, který mohl být přerušen nanejvýš o měsíc. Usnášeníschopná je třetina členů, rozhodovalo se prostou většinou hlasů. Předseda vlády a ministři se mohli účastnit zasedání Národního shromáždění.

Status poslanců

Poslanci nemohli být bez svolení Národního shromáždění stíháni trestním ani občanským, nesměli být zadrženi s výjimkou zadržení na místě činu, poslanci mohli odepřít vypovídat, měli právo odejít během zasedání, pobírali plat pro výkon poslaneckých pravomocí.

Rozpuštění

Prezident mohl rozpustit Národní shromáždění, ale nemohl rozpustit Národní shromáždění během posledních 6 měsíců svého funkčního období.

Prezidium

Skládal se z 24 členů (do roku 1948 se nazýval „výbor 24“), z nichž každý měl svého zástupce, vykonával pravomoci Národního shromáždění mezi zasedáními. Do roku 1948 bylo 16 členů voleno Poslaneckou sněmovnou, 8 členů Senátem, poslanci byli voleni ve stejném poměru, sestavování probíhalo úměrně počtu frakcí, nemohl vstoupit předseda vlády a ministři. prezidium. Do roku 1948 sám volil předsedu a dva náměstky, od roku 1948 to byli předseda Národního shromáždění a místopředsedové Národního shromáždění. Usnášeníschopná je polovina členů, rozhodnutí bylo přijímáno prostou většinou hlasů.

Odkazy