Nikolaevka (archeologická památka)

46°18′07″ s. sh. 30°20′35″ východní délky e.

Nikolaevka  je skytská osada s pohřebištěm ze 4.–3. století před naším letopočtem. e., která se nachází na levém břehu ústí Dněstru na východ od vesnice stejného jména Nikolaevka , okres Ovidiopol , oblast Odessa .

Popis

Západoskytská archeologická expedice vedená A. I. Meljukovou provedla v letech 1964-1969 výzkum skytského sídliště a jeho pohřebiště u obce Nikolaevka v okrese Ovidiopol v Oděské oblasti. Za celé období bylo prozkoumáno 12 mohylových pohřebišť a 73 pohřbů z nekurganských pohřebišť. Pouze jeden kurganský pohřeb datoval nalezené amfory.materiály - III století před naším letopočtem. E. Ve stejné době zahájila výprava Dunaj-Dněstr vedená N. M. Shmagliyou práce na studii dalších dvou mohyl poblíž téže vesnice. Práce byly ale zastaveny kvůli nálezu munice z Velké vlastenecké války. Ve vykopávkách pokračoval v roce 1973 I. L. Alekseeva. V důsledku toho byly v jednom z pohřebišť nalezeny dva skythské pohřby (8/14): jeden byl válečník, druhý doprovázel koně [1] . V mohyle byla nalezena lícnice s lícnicemi , jejíž jeden konec má podobu končetiny dravce a druhý kopyto. V dalším pohřbu (4/1) byla nalezena zlatá plaketa v podobě hlavy orla a k ní přiléhajícího stylizovaného křídla . V skytských pohřebních komplexech jsou výrobky vyrobené ve zvířecím stylu nejvzácnějšími nálezy projevu skytského výtvarného umění v celé severní oblasti Černého moře [2] .

Starožitné importované nádobí sloužilo jako úzce datované předměty pro chronologizaci pohřbů , což umožnilo určit chronologický rámec této památky: polovina - začátek třetí čtvrtiny 4. - první polovina 3. století před naším letopočtem . E. [3] .

Velké množství skythských památek v oblasti stepního Dněstru může naznačovat nepřetržitý vývoj skythské kultury v této oblasti od konce 7. století před naším letopočtem. E. a až do 2. století před naším letopočtem. e., a o nárůstu počtu skytského obyvatelstva v atmosféře dobrých sousedských vztahů s getickými kmeny lesostepní oblasti Dněstru se stálými obchodními a hospodářskými kontakty s obyvateli řeckých měst dolního Dněstru. V důsledku přechodu Skythů k usedlému způsobu života se taková interetnická interakce stala možnou [4] .

Poznámky

  1. Telnov, 2014 , str. 33, 34.
  2. Sinika, 2017 , str. 142, 142.
  3. Topal, 2000 , str. 207.
  4. Telnov, 2014 , str. 41.

Literatura