Vladimír Nikolajevič Nikolskij | |
---|---|
Datum narození | 1821 |
Místo narození | provincie Smolensk |
Datum úmrtí | 7. (19. února) 1872 |
Místo smrti | Moskva |
Země | ruské impérium |
Vědecká sféra | judikatura |
Místo výkonu práce |
Demidov Law Lyceum Moskevská univerzita |
Alma mater | Moskevská univerzita (1846) |
Akademický titul | doktor práv (1871) |
Nikolskij Vladimir Nikolaevič (1821 [1] -1872) - právník , právní historik , profesor na Demidovově právnickém lyceu , dočasný profesor na Moskevské univerzitě .
Sirotek, odchovanec smolenského řádu veřejné dobročinnosti. V říjnu 1828 byl adoptivním synem adoptován do rodiny štábního kapitána N. I. Ladygina, který zemřel v roce 1831 a odkázal, aby jeho žák žil v rodině až do zletilosti.
Středoškolské vzdělání získal na smolenském gymnáziu (1837-1842). Poté vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity (1846) s titulem práva a vstoupil do služby v úřadu moskevského civilního guvernéra; v roce 1848 byl jmenován mladším asistentem guvernéra úřadu. Od září 1849 byl vrchním učitelem právní vědy na 1. moskevském gymnáziu . Koncem prosince 1850 byl jmenován úřadujícím mimořádným profesorem zákonů státního zvelebení a děkanství, občanského a trestního práva s právním řízením na právnickém lyceu Jaroslavl Děmidov .
V únoru 1858 se přestěhoval na Moskevskou univerzitu : adjunkt , mimořádný profesor (1861), řádný profesor (1871) katedry ruského občanského práva. V září 1859 obhájil magisterskou práci „O zásadách dědění ve starověkém ruském právu“, v květnu 1871 doktorskou práci „O hlavních bodech dědičnosti“. V roce 1865, „aby mohl studovat otevřený a ústní proces“ ministerstvem veřejného školství , byl vyslán do zahraničí.
Nikolsky vlastní následující díla:
![]() |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |