Václav Novák | |
---|---|
Datum narození | 11. září 1859 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 20. září 1905 [2] (ve věku 46 let) |
Místo smrti | |
občanství (občanství) | |
obsazení | dramatik , spisovatel |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Venceslav Novák ( chorvatsky Vjenceslav Novák ; 11. září 1859 , Senj , Rakouské císařství - 20. září 1905 , Záhřeb , Rakousko-Uhersko ) - chorvatský spisovatel , novinář , překladatel, hudební kritik. Nosil přezdívku „chorvatský Balzac“.
Jeho otec byl podle národnosti Čech a matka Němka z Bavorské rodiny, která se přestěhovala do Chorvatska. Studoval nejprve ve svém rodném městě a poté v Záhřebu.
V roce 1879 se vrátil domů a získal práci učitele, kterou zastával až do roku 1884. V této době, v roce 1881, začíná jeho literární činnost. Od roku 1884 studoval hudbu v Praze a od roku 1887 vyučoval hudbu na pedagogické škole v Záhřebu. Zemřel na konzumaci v Záhřebu v roce 1905.
Novákova próza se vyznačuje sociální tematikou, často odkazující k obrazu vesnice. Román "Pavel Shegota" (1888) ukazuje vliv města na muže, který opustil vesnici. Život a zvyky obce jsou zachyceny v Podgorných pohádkách (1889).
V tradici Augusta Chenota vytváří román „Pod Nehajem“ (1892), věnovaný problému národně osvobozeneckého boje v Chorvatsku.
V románu „Nikola Baretich“ (1896) spisovatel kritizoval ideály buržoazní společnosti a stavěl proti nim „přirozený život“. Tento román je ovlivněn modernismem.
V románu Poslední stipančiči (1899) se události ilyrské éry promítají do současnosti, jeho tématem je rozvoj kapitalismu, růst měst a zánik šlechty. Román se vyznačuje harmonickým vývojem děje, hloubkou psychologické analýzy.
V příbězích „Ze sklepů velkoměsta“ a „Do bláta“ vykresluje Wencesław Nowak život pracujících chudých, bezdomovců a nemajetných.
Na sklonku jeho života ve spisovatelově tvorbě zesiluje subjektivita, která je patrná v románu „Dva světy“ (1901), „Bariéry“ (1905), naturalismus se projevuje i v románu „Tito Dorcic“.
Novák se také profesionálně věnuje tvorbě hudby. Nejvýznamnějším dílem je „Harmony“ z roku 1890 – soubor hudebních skladeb pro varhany.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
Genealogie a nekropole | ||||
|