Novoyelnya
Novoelnya ( bělorusky: Navaelnya ) je městská osada v okrese Dyatlovsky v oblasti Grodno v Bělorusku , na soutoku řek Molchad a Yatranka , 13 km východně od Dyatlova ; nádraží na trati Baranovichi - Lida . Populace je 2738 lidí (na začátku roku 2021) [1] . Jediné sídelní a správní centrum rady obce Novoelnyansky .
Historie
To bylo poprvé zmíněno v 16. století jako vesnice Yelnya v Novogrudok povet Litevského velkovévodství . V 17. století zde byl postaven panský dvůr (nezachován) [2] .
V důsledku třetího rozdělení Commonwealthu (1795) se Yelnya stala součástí Ruské říše v okrese Novogrudok . V roce 1842 získala osada statut městečka .
S otevřením provozu na úseku železnice Vilna - Luninets v roce 1884 byla postavena železniční stanice v Novoelnya.
Podle Rižské mírové smlouvy (1921) byla Novoelnia součástí meziválečné Polské republiky , kde se stala součástí Slonim Povet Novogrudského vojvodství [2] .
V roce 1939 byla součástí BSSR , od roku 1945 byla městskou osadou, do roku 1954 byla centrem Djatlovského okresu. V letech 1962-1965 byla součástí regionu Novogrudok . Během Velké vlastenecké války od června 1941 do července 1944 bylo pod německou okupací.
Populace
| 1959
|
1970
|
1979
|
1989
|
2006
|
2018
|
2020
|
| 3223
|
▲ 3405
|
▲ 3852
|
▲ 4013
|
▼ 3232
|
▼ 2948
|
▼ 2762 [1]
|
Ekonomie
Podniky potravinářského průmyslu, letovisko republikového významu Novoelnya (republiková nemocnice pro tuberkulózu).
Atrakce
- Kostel Narození Panny Marie (1876-1879)
- Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (1936)
- Železniční stanice 1. patro. 20. století (1923)
- Pamětní sloup 18.-19. století. 300 metrů západně od kostela, nedaleko mostu přes řeku. Tichý
- Památník V. I. Lenina
- Památník Jana Pavla II
- Hromadný hrob sovětských vojáků a partyzánů
Viz také
Poznámky
- ↑ 1 2 Národní statistický výbor Běloruské republiky. Pohlaví a věková struktura obyvatel Běloruské republiky k 1. lednu 2021 a průměrný roční počet obyvatel za rok 2020 . Získáno 12. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 12. prosince 2021. (Ruština)
- ↑ 1 2 Encyklopedie dějin Běloruska. Na 6 t. Kadeti - Ljaščenya / Bělorusko. Encyklovat; Redkal.: G. P. Pashkov (halo ed.) a inš.; Stožár. E. E. Žakevič. — Minsk: BelEn. — 4. ISBN 985-11-0041-2
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Městské obyvatelstvo svazových republik (kromě RSFSR), jejich územní jednotky, městská sídla a městské oblasti podle pohlaví . Demoscope Weekly . Získáno 14. února 2019. Archivováno z originálu dne 27. července 2011. (neurčitý)
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970. Městské obyvatelstvo svazových republik (kromě RSFSR), jejich územní jednotky, městská sídla a městské oblasti podle pohlaví . Demoscope Weekly . Získáno 14. února 2019. Archivováno z originálu 9. března 2011. (neurčitý)
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979. Městské obyvatelstvo svazových republik (kromě RSFSR), jejich územní jednotky, městská sídla a městské oblasti podle pohlaví . Demoscope Weekly . Získáno 14. února 2019. Archivováno z originálu 21. května 2012. (neurčitý)
- ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1989. Městské obyvatelstvo republik Unie, jejich územní jednotky, městská sídla a městské oblasti podle pohlaví . Demoscope Weekly . Získáno 14. února 2019. Archivováno z originálu dne 21. října 2006. (neurčitý)
- ↑ Statistická ročenka regionu Grodno. - Grodno, 2013. - S. 43–45.
- ↑ Statistická ročenka regionu Grodno. - Mn. : Národní statistický výbor Běloruské republiky, 2018. — S. 44–46.
Odkazy