Nukekubi

Nukekubi
抜け首
Mytologie japonský

Nukekubi ( japonsky 抜け首 "odnímatelný krk" )  jsou zlá kanibalská monstra z japonské mytologie , často zaměňována s rokurokubi .

Ve dne jsou nukekubi, stejně jako rokurokubi, téměř k nerozeznání od lidí. Jediným znakem, podle kterého je lze identifikovat, je pruh červených symbolů, který se táhne kolem krku a i ten se dá snadno schovat pod náhrdelník nebo límec.

Nukekubi si nemohou prodloužit krk ani změnit obličej. Místo toho je v noci jejich hlava oddělena od těla podél stejného pruhu symbolů, ulomí se a odletí hledat kořist a tělo zůstane sedět tam, kde sedělo.

Při útoku nukekubiho hlava pronikavě křičí, aby oběť ochromila strachem.

Předpokládá se, že nejsnazší způsob, jak porazit nukekubi, je zabránit hlavě ve spojení s tělem: například schovat tělo do křoví nebo utopit. Pokud hlava, vracející se z nočních letů, nenajde své tělo, udeří třikrát na podlahu, načež nukekubi zemře.

Sběratel japonského folklóru Lafcadio Herne ve své knize „Kwaidan“ cituje příběh o tom, jak pět nukekubi vylákalo večer do svého hostince potulného mnicha a v noci se ho pokusilo sníst. Ale neuspěli: mnich pochopil, s kým má co do činění, podařilo se mu ukrýt tělo jednoho z nukekubi a pak až do rána bojoval s létajícími hlavami. Když se rozednilo, ten nukekubi, který nepočítal své tělo, již umíral, se pokusil mnicha kousnout, ale minul: přilnul si k jeho šatům a zemřel tak.

Ukázalo se, že mnich je vtipný, a tak s hlavou zlých duchů zavěšenou na šatech přišel do města. Samozřejmě skončil ve vazbě a soudci jeho historce o boji s nukekubi nevěřili. Pak ale dorazil znalec zlých duchů a poznal hlavu nukekubi, načež byl mnich propuštěn.

Odkazy