Okolnost je vedlejší člen věty , v závislosti na přísudku a označující znak děje nebo znak jiného znaku [1] [2] .
V ruštině se okolnosti obvykle vyjadřují podstatným jménem ve formě šikmých pádů nebo příslovcí, i když některé skupiny okolností mohou být vyjádřeny příčestí . Mohou být také vyjádřeny infinitivem , příslovcem , podstatným jménem v šikmém pádu s předložkou i bez ní a dokonce i některými frazeologickými jednotkami [1] [2] .
Podle významu, který je objasněn otázkami, jsou okolnosti rozděleny do následujících hlavních typů :
Okolnosti | Co tím myslí | Otázky | Příklady |
---|---|---|---|
Místa | Místo, směr, cesta | Kde? Kde? Kde? | Na obrázku |
čas | Čas | Když? Jak dlouho? Od kdy? Jak dlouho? Jak? | Přijde zítra. Jednou, v chladném zimním období , jsem vyšel z lesa (N. Nekrasov). Od východu do západu slunce jsou ulice plné života (E. Trutneva). |
Důvody | Důvod, příležitost | Proč? Na jakém základě? Z čeho? Z jakého důvodu? | Nešel kvůli nemoci |
Cíle | Účel akce | za co? Za jakým účelem? Proč? | Nechte odpočinout |
Způsob účinku a stupeň | Režim akce | Jak? Jak? v jaké míře? | Pracujte vášnivě. Sníh padal pomalu a tiše . (S. Antonov.) Opravdu se ho nebojím. (A. Ostrovskij.) Místo dopadlo zcela neúspěšně. (A. Gajdar.) |
Podmínky | Akční podmínka | Za jakých podmínek? | Pokud se počasí zhorší, cestu odložte |
Srovnání | Jak? | Za kamny tikal jako chodec cvrček (K. Paustovský) | |
ústupky | Stav, v rozporu s čím | proti čemu? Navzdory čemu? | Udělejme to i přes obtíže |
Při analýze věty je okolnost podtržena pomlčkou - tečkovanou čarou ( - · - · - ).
Členové návrhu | |
---|---|