Ooforektomie (z jiného řeckého ᾠοφόρος - „nesoucí vejce, nesoucí vejce“ a ἐκτομή - „řez“) je chirurgický zákrok k odstranění vaječníků . Operace k odstranění celého vaječníku se také nazývá ooforektomie a šetřící operace - disekce ovariální tkáně - ovariotomie [1] , nicméně tyto termíny se tradičně používají k popisu chirurgického odstranění vaječníků u zvířat. . Kastrace u žen je biologickým ekvivalentem kastrace u mužů, ale termín kastrace se v odborné literatuře pro označení ooforektomie u lidí používá jen občas.
Termín "částečná ooforektomie" se někdy používá k označení chirurgických zákroků, jako je odstranění cysty nebo resekce části vaječníků. U lidí se ooforektomie používá především při léčbě onemocnění, jako jsou cysty , záněty vaječníků, onkologická onemocnění, s výraznými zánětlivými změnami, endometrioidní léze a také jako prevence komplikací z rakovinných nádorů [2] nebo v kombinaci s hysterektomií . (odstranění dělohy).
Podle charakteru onemocnění vaječníku se provádí vhodná varianta operace: resekce, exfoliace cysty, případně úplné odstranění vaječníku. V případech, kdy jsou při vyšetření nalezeny na druhém vaječníku retenční cysty folikulu nebo jeho žlutého tělíska, je třeba je vysunout nebo vaječník odstranit spolu s cystou. U žen starších 40 let se doporučuje odstranit vaječník. U glandulárních pseudomucinózních ovariálních cystomů u mladých žen je druhý vaječník, pokud není změněn, ponechán. U papilárních ovariálních cystomů se provádí supravaginální amputace nebo méně často hysterektomie s odstraněním přívěsků a resekcí omenta. U žen po 45 letech je vhodnější odstranit druhý vaječník, protože se v něm v budoucnu často vyvine stejný cystom. Při maligních onemocněních vaječníku je nutné provést nejen odstranění vejcovodů a vaječníků, ale i amputaci či exstirpaci dělohy a resekci většího omenta bez ohledu na věk pacientky.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |