Lomy Opuk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. října 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Pohled
Lomy Opuk
45°02′08″ s. sh. 36°12′59″ východní délky e.
Země
Stát Zničený, mnohonásobné kolapsy
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Lomy Opuk  jsou podzemní lomy na jihozápadě Kerčského poloostrova , na svazích hory Opuk . Těžba probíhala ve vápencích opukské synklinály pilovou metodou. Těžba byla prováděna na konci XVIII-XX století.

Popis

Synklinála Opuk se skládá z meotských vápenců podložených sarmatskými jíly a nachází se ve stejnojmenném mysu na extrémním jihu Kerčského poloostrova. Je to malá uzavřená vrása, její nejvyšší bod Mount Opuk se tyčí 184 m nad mořem. Vrásnění je silně proříznuto zlomy (seismogenními příkopy), bylo v něm nalezeno několik malých přírodních jeskyní, např. doly Opukskaja-Yubilejnaja a Ztracený svět, částečně zakryté klastickým materiálem [1] .

Lomy Opuk se nacházejí na východním úbočí synklinály, na útesu horní plošiny. Celková délka díla je malá a činí cca 790 m. Přibližně 500 m na jihozápad se nachází další relativně malý lom. Existuje velké množství graffiti z různých období, z nichž mnohé jsou vytesány do kamene. V současné době je vzhledem k destrukci skály a velkému množství sesuvů nebezpečná návštěva lomů netrénovanými turisty [2] [3] .

Je zde velká kolonie netopýrů různých druhů, zejména vrápenec velký , netopýr špičatý a kníratý . Všechny jsou uvedeny v Červené knize Ukrajiny a samotné lomy jsou uvedeny v Mezinárodním seznamu klíčových podzemních míst netopýrů v Evropě. Kvůli ochraně zvířat před rušivými faktory v období rozmnožování zakazuje správa Opukské rezervace od 1. dubna do 1. října vstup do katakomb, o čemž je umístěna informační tabulka. Na podlaze štol vytvořila kolonie mocná ložiska guana [4] [5] .

Historie

V 5. stol před naším letopočtem E. na úpatí hory se nacházela řecká osada - Kimmerik , která byla součástí Bosporského království . Zachovaly se zde zbytky budov, základy domů a hradby. Na vrcholu hory jsou také zbytky staveb. Pevnost na východním vrcholu hory Opuk byla poprvé postavena v 1. století před naším letopočtem. E. Nová citadela pochází ze 4.–6. století našeho letopočtu. E. Těžba kamene se zde tedy prováděla již od pradávna [6] .

Lomy, které se na svazích dochovaly do naší doby v těsné blízkosti zříceniny starobylé citadely, pocházejí z konce 18.-20. století, těžba v nich byla prováděna pilou. Během druhé světové války sloužily jako úkryty střídavě sovětským a německým jednotkám ovládajícím pobřeží.

Poznámky

  1. ↑ Vakhrushev B. A. Jeskyně Opuk Speleoria na Kerčském poloostrově (Krym)  // Světlo. - 2002. - č. 1-2 (22-23) . - S. 15-17 . Archivováno z originálu 21. července 2020.
  2. ↑ Sokhin M. Yu TYPOLOGIE A STRUČNÝ PŘEHLED PODZEMNÍCH PRACOVNÍKŮ KERČSKÉHO POLOOSTROVKA  // Uchenye zapiski KFU im. V. I. Vernadskij. Zeměpis. Geologie.. - 2020. - V. 6 (72) , č. 2 . — S. 266–267 . Archivováno z originálu 29. ledna 2021.
  3. ↑ Grek I. O. Registr lomů Kerčského poloostrova. Studium lomů expedicemi klubu "Poisk" // Vojensko-historická čtení. Problém. 4. Neznámé se stává známým. Simferopol: Business-Inform, 2017. S.85-96.
  4. ↑ Efimenko Anastasia. Lomy Opuk . Rybíz .
  5. ↑ Expedice do Republiky Krym (duben 2017) . Katedra zoologie a ekologie státní univerzity v Penze (19. 5. 2017). Získáno 22. února 2021. Archivováno z originálu dne 21. ledna 2021.
  6. ↑ Kimmerik - článek z Velké ruské encyklopedie

Literatura

Odkazy