← 1969 1977 → | |||
Parlamentní volby v Norsku | |||
---|---|---|---|
1973 | |||
9.-10. září | |||
Účast | 80,2 % | ||
Vůdce strany | Trygve Bratteli | Kore Willock | Dagfinn Warwick |
Zásilka | dělnická strana | Konzervativní strana | Střed Party |
Přijatá místa | 62 ( ▼ 12) | 29 ( ▬ ) | 21 ( ▲ 1) |
hlasů | 759 499 (35,3 %) |
379 039 [c] (17,6 % [c] ) |
265 734 [a] [b] (12,3 % [a] [b] ) |
Minulé volby | 74 (46,5 %) | 29 (22,7 %) | 20 (12,9 %) |
Vůdce strany | Lars Korvald | Finn Gustafsen | Anders Lange |
Zásilka | Křesťanská lidová strana | Socialistická volební liga | Část Anders Lange |
Přijatá místa | 20 ( ▲ 6) | 16 ( ▲ 16) | 4 ( ▲ 4) |
hlasů | 285 908 [b] [c] (13,3 % [b] [c] ) |
241 851 (11,2 %) |
107 784 (5,0 %) |
Minulé volby | 14 (11,7 %) | 0 (4,4 % [d] ) | - (Nový) |
Vůdce strany | Helge Roynlien | Helge Seip | |
Zásilka | liberální strana | Nová lidová strana | |
Přijatá místa | 2 ( ▼ 11) | 1 ( ▲ 1) | |
hlasů | 169 090 [a] [b] (7,8 % [a] [b] ) |
73 854 (3,4 %) |
|
Minulé volby | 13 (9,4 %) | - (Nový) | |
Storting 1973 | |||
Výsledek voleb | Dělnická strana zůstala největší parlamentní stranou. Trygve Bratteli se stal premiérem . |
Parlamentní volby v Norsku se konaly ve dnech 9. a 10. září 1973 [1] . Největší parlamentní stranou zůstala Dělnická strana, která získala 62 ze 150 křesel.
Počet zastupitelů ve Stortingu byl zvýšen o 5 na 155, aby obě koalice nezískaly stejný počet křesel. Z nových mandátů byly přidány dva v okrese Oslo a tři v Akershus .
Vláda Larse Korwalda po volbách rezignovala a byla následována druhou vládou Trygve Bratteliho . Bratteli, který odstoupil po referendu v roce 1972 , se tak vrátil do vládních úřadů po pouhém roce opozice.
Zásilka | Hlasování | % | Místa | +/- | |
---|---|---|---|---|---|
dělnická strana | 759 499 | 35.3 | 62 | -12 | |
Konzervativní strana | 370 370 | 17.2 | 29 | 0 | |
Křesťanská lidová strana | 255 456 | 11.9 | dvacet | +6 | |
Socialistická volební liga | 241 851 | 11.2 | 16 | +16 | |
Střed Party | 146 312 | 6.8 | 21 | +1 | |
Část Anders Lange | 107 784 | 5,0 | čtyři | Nový | |
Společný seznam LP - HNS | 97 639 | 4.5 | [A] | - | |
Nová lidová strana | 73 854 | 3.4 | jeden | Nový | |
liberální strana | 49 668 | 2.3 | 2 | -jedenáct | |
Společný seznam PC - PL - HNS | 21 783 | 1,0 | [b] | - | |
Rudá volební aliance | 9 360 | 0,4 | 0 | Nový | |
Seznam spojů HNC - KP | 8669 | 0,4 | [C] | - | |
Party pro jednoho muže | 5 113 | 0,2 | 0 | Nový | |
Norská demokratická strana | 2125 | 0,1 | 0 | 0 | |
Seznam Laponců | 849 | 0,0 | 0 | 0 | |
Jiné strany | 6 | 0,0 | 0 | - | |
Neplatné/prázdné hlasovací lístky | 3 530 | - | - | - | |
Celkový | 2 155 734 | 100 | 155 | +5 | |
Registrovaní voliči / Volební účast | 2686,676 | 80,2 | - | - | |
Zdroje: Nohlen & Stöver |
a Společný stranický seznamLCaLPzískal 7 křesel, z nichž 6 získali centristé a jeden liberálové[2].
b Společná stranická listinaPC,LPaHNSzískala 3 mandáty, z nichž 2 získali centristé a jeden křesťanští demokraté[2].
c Společná stranická listinaKSaHNCnezískala ani jeden mandát[2].
d Jako společný stranický seznamSNPaCPN.
Volby a referenda v Norsku | |
---|---|
Parlamentní volby |
|
komunální volby |
|
Volby do parlamentu Saamů v Norsku |
|
referenda |
|