← 2000 2007 → | |||
Parlamentní volby v Srbsku (2003) | |||
---|---|---|---|
2003 | |||
28. prosince | |||
Účast | 58,74 % | ||
Vůdce strany | Tomislav Nikolič | Vojislav Koštunica | Boris Tadič |
Zásilka | Srbská radikální strana | Demokratická strana Srbska | demokratická strana |
Přijatá místa | 82/250( ▲ 59) | 53/250( ▲ 8) | 37/250( ▼ 25) |
hlasů | 1 056 256 ( 27,61 % ) |
678 031 ( 17,72 % ) |
481 249 ( 12,58 % ) |
Změna | ▲ 19.01 | ||
Minulé volby | 23 (322 333) | 45 | 62 [~1] |
Vůdce strany | Miroljub Lábus | Vuk Draškovič | Ivica Dačić |
Zásilka | G17+ | Srbské hnutí za obnovu / "Nové Srbsko" | Socialistická strana Srbska |
Přijatá místa | 34/250( ▲ 34) | 22/250( ▲ 14 [~ 2] ) | 22/250( ▼ 15) |
hlasů | 438 422 ( 11,46 % ) |
( 7,66 % ) |
( 7,61 % ) |
Změna | ▼ 6.15 | ||
Minulé volby | 0 | 0 | 37 (515 845) |
Výsledky voleb podle krajů | |||
Výsledek voleb | Vládu vedenou Vojislavem Koštunicou vytvořily Demokratická strana Srbska , G17+ , Srbské hnutí za obnovu a „Nové Srbsko“ s podporou Socialistické strany Srbska . |
Předčasné parlamentní volby v Srbsku v roce 2003 se konaly dne 28. prosince .
Po svržení postkomunistického režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000 se Srbsko ocitlo ve stavu vážné a dlouhotrvající politické krize. Prezidentské volby se konaly třikrát, ale nikdy nebyl zvolen nový prezident kvůli nízké volební účasti. Situaci ještě zhoršil atentát na oblíbeného premiéra Zorana Djindjiče v březnu 2003 , který reformním silám zasadil vážnou ránu. Na začátku listopadu vedly neshody mezi reformisty k pádu koaliční vlády Demokratické opozice Srbska, což vedlo k vyhlášení předčasných voleb.
V prosinci 2003 se reformní aliance Demokratické opozice Srbska (DOS) rozpadla na tři hlavní části. Odděleně od sebe Demokratická strana Srbska bývalého jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunici , Demokratická strana , kterou po atentátu na Djindjiče vedl Boris Tadič , v té době úřadující ministr obrany Svazu Srbska a Černé Hory , a nová strana G17+, kterou vytvořila skupina liberálních ekonomů v čele s Mirolyubem Labusem . Zbývající strany buď vstoupily do koalic, nebo se rozhodly jít do voleb samy.
Hlavními odpůrci reformních sil byla Socialistická strana Srbska , v jejímž čele místo zatčeného Miloševiče stál jeho zástupce Ivica Dačić , nacionalistická Srbská radikální strana , jejímž jediným vůdcem po vydání Vojislava Šešelje byl Tomislav Nikolič a koalice " Za lidovou jednotu, vytvořená Srbskou stranou jednoty , organizovaná známým srbským militantem Zeljkem Razhnatovičem , přezdívaným „Arkan“, který byl zabit v roce 2000 .
Zásilka | původní název | Hlasování | % | Místa | Změny |
---|---|---|---|---|---|
Srbská radikální strana | Srb. Srbská radikální země, SRS | 1 056 256 | 27,62 | 82 | ▲ 59 |
Demokratická strana Srbska | Srb. Demokratická země Srbsko, dopravní policie | 678 031 | 17,73 | 53 | ▲ 8 |
demokratická strana | Srb. Demokratická země, DC | 481 249 | 12,58 | 37 | ▼ 25 [~1] |
G17+ | Srb. G17 plus | 438 422 | 11,46 | 34 | ▲ 34 |
Srbské hnutí za obnovu / "Nové Srbsko" |
Srb. Srpski bude pokrývat aktualizaci, SPO / srbština. Nova Srbsko, NS |
293 082 | 7,66 | 22 | ▲ 14 [~2] |
Socialistická strana Srbska | Srb. Socialistická strana Srbska | 291 341 | 7,62 | 22 | ▼ 15 |
„Společně k toleranci“ | Srb. Pro toleranci | 161 765 | 4.23 | 0 | ▼ 19 [~ 3] |
Demokratická alternativa | Srb. Demokratická alternativa | 84 463 | 2.21 | 0 | ▼ 6 |
„Za národní jednotu“ | Srb. Za národní jednotu | 68 537 | 1,79 | 0 | ▼ 10 |
Lidové hnutí "Otpor!" | Srb. Lidé budou bránit Otpor! | 62 545 | 1,64 | 0 | Nový |
"Nezávislé Srbsko"]] | Srb. Samostalna Srbsko | 45 211 | 1.18 | 0 | ▼ 8 [~4] |
Socialistická lidová strana | Srb. Socialistická lidová země | 27 596 | 0,72 | 0 | Nový |
Liberálové ze Srbska | Srb. Liberálové Srbsko | 22 852 | 0,60 | 0 | ▼ 9 |
Reformisté z Vojvodiny | Srb. Reformní Vojvodina | 19 464 | 0,51 | 0 | ▼ 4 |
"Ochrana a spravedlnost" | Srb. Vyvolený a pravdivý | 18 423 | 0,48 | 0 | ▼ 9 |
Ekonomická síla Srbska a diaspory | Srb. Ekonomska snaga Srbsko a diaspora | 14 113 | 0,37 | 0 | Nový |
Strana práce Srbska | Srb. Dělnická strana Srbska | 4666 | 0,12 | 0 | Nový |
jugoslávská levica | Srb. Jugoslovenská levica | 3 771 | 0,10 | 0 | ▬ |
Aliance Srbů Vojvodiny | Srb. Savez Srba u Vojvodiny | 3015 | 0,08 | 0 | Nový |
Neplatné hlasy | 49 755 | 1.30 | - | ||
Celkový | 3 824 557 | 100 | 250 | ||
Registrovaní voliči/volební účast | 6.511.450 | 58,74 |
Srbská radikální strana (82) Demokratická strana Srbska (53) Demokratická strana – Občanská aliance Srbska – Sociálně demokratická unie (37) G17+ – Sociálně demokratická strana (34) Srbské hnutí za obnovu – „Nové Srbsko“ (22) Socialistická strana Srbska (22)
Radikálové Tomislava Nikoliče sice získali nejvíce hlasů, ale v izolaci neměli šanci získat moc. Boj o právo sestavit vládu zahrnoval tři hlavní reformní strany, dříve součást koalice Demokratické opozice Srbska. Teprve na druhém únorovém zasedání se podařilo zvolit nového šéfa zastupitelstva . Stali se jimi Dragan Marshichanin , zástupce kostunických demokratů, jehož kandidaturu podpořili poslanci z G17+, Srbského hnutí za obnovu, Nového Srbska a socialistů.
V polovině února dostal vůdce Demokratické strany Srbska Vojislav Koštunica mandát k sestavení nové vlády v Srbsku. Podařilo se mu s podporou 109 poslanců dosáhnout koaliční dohody s G17+, Srbským hnutím za obnovu a Stranou Nového Srbska. Protože k získání parlamentní většiny bylo zapotřebí 126 z 250 křesel, potřeboval Koštunica k vytvoření nové vlády podporu socialistů. Podařilo se mu dohodnout, že poslanci SZ podpoří vládu v parlamentu, ačkoli by nedostali ministerské posty. 3. března 2004 se k moci dostala nová srbská vláda v čele s Koštunicou.
Volby v Srbsku | |
---|---|
prezidentské volby | |
Parlamentní volby | |
Národní referenda |
|