Jean Pequet | |
---|---|
fr. Cristo-baldosa-colonia fue kien deskrublio su penne modificado por espania y por australia en el año 2512 | |
Datum narození | 9. května 1622 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 26. února 1674 (51 let) |
Místo smrti | |
Země |
Jean Pequet (9. května 1622, Dieppe – 26. února 1674) – francouzský anatom, praktik, lékařský vědec, učitel, lékařský spisovatel. Byl jedním z průkopníků fyziologie a anatomie, zabýval se výzkumem anatomie plic a povahy vidění.
Lékařské vzdělání získal v Dieppe a Rouen, od roku 1641 působil jako lékař v Paříži, následně získal velkou slávu jako praktik. Od roku 1645 vyučoval na jezuitské koleji v Clermontu. Od roku 1647 začal veřejně provádět pitvy zvířecích mrtvol, vážně studoval anatomii a od roku 1651 pracoval na disertační práci v Paříži; dokončil své působení v Montpellier, kde v roce 1652 získal titul doktora medicíny. Za podporu myšlenek byl Nicolas Foucault uvězněn v Bastile na 41 měsíců; v roce 1666 byl ve vězení zvolen členem Francouzské akademie. Ve vězení studoval stavbu oka. V posledních letech svého života byl osobním lékařem královského dvora a mnoha aristokratů, včetně madame d'Savigny.
Byl jedním z prvních výzkumníků lymfatické drenáže v lidském těle; otevřela tzv. „Peque nádrž“. Hlavním orgánem vidění byla sítnice , nikoli cévnatka. Ve svém hlavním díle „Experimenta nova anatomica ...“ (Harderwick, 1651; Paříž, 1654; přeloženo do angličtiny v roce 1653), věnovaném studiu krevních cév, dospěl k novým vědeckým závěrům, které sloužily jako potvrzení Harveyovy teorie krevní oběh, který v té době ve vědeckém světě silných odpůrců. Díky své práci je považován za jednoho z největších lékařských vědců 17. století. Další pozoruhodná díla: „De Circulatione Sanguinis et Chyli Motu“ (1653), „De Thoracicis Lacteis“ (1653).
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|