První povstání Pecia

První povstání Pecia

Západ slunce v Kneshpolu - místě, kde bylo vzneseno povstání
datum červen - prosinec 1858
Místo Bosenská Krajina , Bosenský Eyalet
Výsledek povstání rozdrceno
Odpůrci

Srbští rebelové

 Osmanská říše

velitelé

Abdul Mejid I

Boční síly

3600 lidí (20. června)
1000 lidí (21. července)
300 lidí (srpen)

neznámý

Ztráty

neznámý

100 lidí (4. července, Dolyani)

První povstání Pecia ( srb. Prva Pecijina buna ) [1] [2] , nazývané v historiografii jako Selské povstání Petia ( srb. Pecijina sejachka buna ) [3] , Kostajnické povstání [4] a První Kneshpolské povstání ( Srb. První knešpolské povstání ) [5] ; a mezi místními známými v Kostajnici jako Petsija povstání ( srb. Pecijina buna ), v Bihači - dolyanské povstání ( srb. Dojanska buna ) [6]  - povstání vznesené v Kneshpolu srbským haidukem Petrem Popovičem-Petsií proti turecké nadvládě a pokračoval od června do prosince 1858. Povstání bylo zahrnuto do počtu srbských lidově osvobozeneckých akcí proti Osmanské říši. Skončilo to porážkou a porážkou všech rebelů.

Pozadí

Rok před Peziovým projevem v roce 1857 vzbudil Luka Vukalović v Hercegovině povstání, které pokračovalo příští rok [7] : V Gradačaci bylo vzneseno povstání Proty Avramoviče [8] .

Vzpoura

V polovině roku 1858 vyvolali Srbové v severozápadní části Bosny další povstání proti Turkům, kteří je utlačovali. V Ivansku, v Bosansk-Krupa, se farníci římskokatolické církve postavili proti turecké nadvládě [9] . Přestřelka s Turky vedla k tomu, že se zbraně chopili i obyvatelé sousedních vesnic, odhodlaní bojovat proti tureckému „Zulumu“ [10] . V červnu 1858 povstání zachvátilo i Kneshpole [10] . Do čela se dostali Petr Popovic-Pecia, Petar Garaca, Simo Čosic a Risto Eic [11] . V Kneshpolu žili převážně ortodoxní Srbové, muslimové převážně ve městech [10] . 20. června rebelové vyhnali muslimy v Novi Grad, asi 600 lidí se shromáždilo u Novi Gradu k útoku na město [10] . Petia a Garacha shromáždili 3 tisíce lidí [10] , kteří vstoupili do Ivanska, aby pomohli rebelům. 4. července bylo v bitvě u Dolan u Bihače zabito 100 Turků, po které Jeich odešel na rakouské území, aby vyjednával s Rakušany a přesvědčil je, aby poslali pomoc místním obyvatelům bojujícím proti turecké nadvládě [11] . 15. července se bitva odehrála u Ivanské soutěsky, kde se utkali Petia a Garacha [11] . Rebelové byli poraženi, Petia a Garacha vzali přeživší do Kneshpolu k poslední bitvě [10] .

Turecké jednotky mezitím přijaly posily z celé Bosny a 21. července vstoupily do bitvy u Tavie. Asi tisícovka rebelů nedokázala zadržet turecký nápor a mnozí se stáhli do Rakouska. Zbytek druhý den bojoval u vesnice Kulyan: Pezia a Garacha se také rozhodli ustoupit do Rakouska, ale Rakušané oba předali turecké vládě. Během následující bitvy Pezia a Garacha s pouhými 300 bojovníky prolomily turecké obklíčení a uprchly k hoře Prosar [10] . Během následujících měsíců vedli Pezia a Garacha v Kneshpolu partyzánskou válku, která však brzy skončila: v prosinci Garacha zemřel u Kostajnitsa a Pezia přesto uprchl do Rakouska, kde byl opět předán Turkům za částku 5 000 haléřů [10] . Pecia byl postaven před soud v Istanbulu za vraždu 98 tureckých obyvatel a byl odsouzen k smrti, rozsudek měl být vykonán v bosenském Eyalet [12] . Pezia však při překračování Užice unikl a uchýlil se do srbského knížectví [10] .

Viz také

Poznámky

  1. Srejović, Gavrilović & Ćirković, 1981 , s. ?

    Jediná óda na stroj Bozhazhiyi, prva Pecijina buna 1857-58. u Bosny podle Petra Petroviћ-Peciјi, buna Luka Vukaloviћa u Hercegoviny 1852-62, Dimitraћeva buna oko Vidin 1857. Bunya se reђe nazývám místo bití, ...

  2. Gojko M. Solaric. Istorija, 1830-1918 za viii razred osmogodišne ​​​​škole  (slovinština) . — Nolit, 1958. . — „Záměrně břicho bosanského posavského sežaka, a přece je rok 1858. a tím došlo k instalaci. Je vyznamenán v Kneshpou a odatle po celé zemi. Byla pojmenována је Prva Petsijina buna јher је instalace pod vedením Petara Petsiјa Petroviće. Turecké úřady a domy feudálních pánů dusily su ve ove pobune na vrlo drsných začátků.
  3. Danica Milic. Simpozijum Oslobodilački pokreti jugoslovenskih naroda od XVI. století do početka prvog svetskog rata  (chorvatsky) . - Istorijski institut, 1976 . - "... instalace "kapitána" Nikole poblíž Trnovska v minulosti, Pecijina sezhachka buna poblíž Bosanské oblasti 1858. a v Posavini, ex-cutiy velkého vezíra Mehmeda Paši Kibrizli poblíž Nis, Pirot, Leskovets, Vlasotints 1860. rok .. .".
  4. Přilozi proucavanju jezika . — Katedra za južnoslovenske jezike Filozofskog fakulteta., 1988. . - „Uprostřed ovako teshkogu byla na Potkozarově ruce žluč su sve cheshћe bune: Janichieva nebo prva mashichka buna 1809, další mashichka buna, březen 1834, a Pecijina nebo kostaјnichka, 1858, se kterými beru v úvahu Srba a já .“
  5. Branko Cubrilovič. Petar Kocić i njegovo doba . — Tisak "Tipografija", 1934. . - „Poznata prva kneshpoљska buna, 1858, a Petsijino haјdukovaњe vytvořili velmi jedinou, masovnu odmetnishtva. To je pre-prichavana eshkiјa. Je to kříženec od Zmiјања k Milanu Knezhevine, pa tamo Yevchu, jsem si jistý ...“.
  6. Bosanska vila . - Nikola T. Kašiković, 1903. - T. 18. - S. 82. . - „Rok 1858. Bukne v Krajině jsme zřídili pro zvláštní potřeby. Duší svazku je instalace bio је Petsiјa, z tógové sady, která buna oko Kostajnice u Knezpoљu a nazývá se Pecijina buna a oko Bishћ Dojanska buna, јer јe na Dozhanima naјveћi bio. Při hlasitosti...“.
  7. Bosanska vila . - Nikola T. Kašiković, 1904. - T. 19. . - "Rok. 1858. Bukne Ustanak pro Zvláštní socialistickou republiku Bosnu a Hercegovinu. Pocheo јe oko Bishћa pod názvem „Dojanska bunak, oko bossa. Kostajntse pod názvem - „Petsijina buna a u Posavini, oko Gradacets a Brchkog, pod názvem Posavachka buna. Sous a děti z Milanović kuћe se zúčastnili této instalace a prolili svou krev za kostel a osadu zlata, za tobuni smrt Milana Milanoviћ. Pojďme k instalaci z roku 1875. Smrt opet jedan Milanoviћ z těch ... “.
  8. Fedor Nikič. Radovi: 1919-1929 . — Stampa Grafosrem, 1982. . - „V Hercegovině, leden 1857. Proveďte instalaci Lukou Vukaloviћa1 v Zupcimu; z Bosny 1858. Dnes, tento den, se buna poblíž řezu gradachaku nazývala Posavachka Buna pod vedením Prote Avramoviće a její přítel, v minulosti poblíž Krajiny, byl znám pod jménem Dolinska Buna. Kvůli nedostatku zbraní, magistrátu a kvůli bohu dezorganizace je převis ove Bune pryč. Poté, v roce 1875, poblíž Hercegoviny a Bosanské Krajiny uvidím Srbi ustanak ...“.
  9. Ekmečić, 2008 , s. 280.
  10. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Mikić, 1995 , str. 148–151.
  11. 1 2 3 Srejović, Gavrilović & Ćirković, 1981 , s. 479

    Na čele ustanika v Krajina bio јe nekadashњi haјduk Petar Petroviћ-Petsiјa, a њim Petar Garacha a Simo Ћosiћ, dok se Risto Јeiћ, byl pokousán v putovazhim u Srbiјu, po týmu [...] biti code Dojan 4. Jula 1858. Bihaћ code padl је eye 100 Turak, pa је Јеіћ tada běžel do rakouské země, jedl a ujišťoval svět, jak ovim seљatsima savilama a kosama niјe do té doby a žili o chlebu.

  12. Vujasinović, 1933 , str. 69.

Literatura