Přestávka pěšce

Šachy  na zatáčky pěšce , taktická koncová technika používaná k vytvoření předaného pěšce .

Aplikace a hodnota ve hře

V praktické hře

V koncovce se výrazně zvyšuje role předaného pěšce, takže nebezpečí průlomů pěšců pro bránící stranu je znát. Praxe potvrzuje existenci velké třídy pěšcovských struktur, které umožňují realizaci myšlenek pěšcovského průlomu. Následují některé typické konfigurace, ve kterých přerušení pěšcem vede k prohranému pěšci:

Příklady

Bez další podpory se takové průlomy zpravidla provádějí v koncovkách pěšců, kdy králové neovlivňují vývoj událostí na šachovnici - například jsou odstraněni nebo přišpendleni jinými funkcemi.

Hra Kalinichev-Gutop skončila vítězstvím černého po průlomu pěšcem:

1. Kd4 e3
2. fe f3!

a po pádu pěšců a3 a b4 tvoří černí pěšci bludné pole o straně šest, což vede ke ztrátě bílého.

Hra Svacin-Müller ukazuje, že k průlomu pěšce stačí jedna slabost pěšce - zdvojení pěšců podél g-souboru. Králové byli odstraněni a nemají žádný vliv na probíhající události:

1…f4!
2.ef

(2. gf h4 následovaný h3 -+;

2. Kb4 h4! 3.gh g3 4.fg f3 -+)

2…h4!
3. gh g3
4. fg e3 s výhrou černého.

V šachové kompozici

Klasickým příkladem průlomu pěšce je pozice K. Kotsia (1766). Využije odlehlosti černého krále od pěšců a bílý udělá průlom a uvolní soubor pro svého pěšce:

1 b6! ab
2. c6! bc
3. a6

nebo

1… cb
2. a6! ba
3. c6.

Při svém tahu mohl černý spolehlivě zabránit průlomu s 1…b6 .

Viz také

Literatura

Odkazy