Přítomnost jeskyní v Kazachstánu je charakteristická především pro dvě takzvané speleologické provincie: Ustyurt nebo Ustyurt-Mangyshlak, která je součástí speleologické země Turan, a také provincii Střední Ťan-šan, patřící do speleologického systému Pamír-Tjanšan. země [1] .
Na poloostrově Mangyshlak byly popsány více než tři desítky korozně abrazivních dutin o délce až 20 metrů . Kapská křídová jeskyně , rozložená v neogenních vápencích na pobřeží Kaspického moře, dosahuje délky 100 metrů. V neogenních vápencích a sádrovcích náhorní plošiny Ustyurt je známo více než padesát jeskyní , z nichž největší jsou jeskyně Utebay (100 m), jeskyně Sarakamysh (200 m) a důl Boloyuk (délka/hloubka 190/120 m) .
Největší jeskyně v zemi jsou popsány v západních výběžcích Tien Shan na hranici s Uzbekistánem , mezi nimi jeskyně Uluchurskaya (1500/250 m), jeskyně Susyngenskaya (560/130 m), jeskyně Leninskaya (196/160 m) , Pramenná jeskyně (300/200 m). Velké dutiny byly zaznamenány v oblastech ložisek olověných zinkových rud, jako je Achisai , Karasai cave a Kenungurtas [2] . V Zailiysky Alatau , pod ledovcem Bogdanovich, se nachází ledová Okťabrskaja jeskyně dlouhá 1390 metrů a hluboká 118 metrů [1] [3] .
V oblasti Abay je známá malá jeskyně Konyraulienskaya , kterou navštívili kazašští spisovatelé Abai Kunanbaev , Mukhtar Auezov a další.
Geografie Kazachstánu | |
---|---|
Litosféra |
|
Hydrosféra |
|
Atmosféra | Podnebí Kazachstánu |
Biosféra | |
antroposféra | Ekologie Kazachstánu |