Plebiscitární demokracie ( mandatorní , stranická , teorie plebiscitární demokracie ) je model demokracie , ve kterém je s přímým vyjádřením vůle lidu její politický vliv na moc omezen na schéma „schválit nebo zamítnout“.
Podle této teorie každý občan , který je povinen zákony respektovat, je může schválit nebo odmítnout a vyjádřit tak svůj postoj k nim. Tento postoj může občan vyjádřit v průběhu demokratických voleb a vybrat si z navržených stranických programů ten, který nejlépe vyhovuje jeho zájmům.
Protože program strany zastupuje politická strana a ta navrhuje svého kandidáta do volitelných funkcí ve státních orgánech , vítězí ti kandidáti, jejichž stranické programy jsou nejvíce v zájmu celého lidu. Moc se v tomto modelu formuje přímou volbou a kandidáty na volené posty navrhují politické strany zastupující zájmy různých segmentů obyvatelstva a sociálních skupin . Zájmy menšiny musí být zohledněny speciálně dohodnutými postupy a zakotveny v zákonech.